Zbyněk Fiala: Schodek práv občanů

Pohled na únorové měsíční plnění státního rozpočtu s téměř neuvěřitelným přebytkem 44,5 miliardy korun vyvolává dojem, že nová vláda začala dobře. Rozpočtové příjmy vzrostly proti stejnému období loňského roku o 35 miliard korun, zatímco výdaje klesly o 9,5 miliardy korun.

http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2014/pokladni-plneni-17194

Kdyby to bylo opačně, bylo by to špatné, ale ti, kdo si radostí poskočili, ať se raději na chvíli ve vzduchu zastaví a věnují podrobnější pohled číslům. Kde se ty prachy vzaly? Na čem se ušetřilo?

Evropa nás má znovu ráda. První náznaky přísnosti vůči korupčníkům uvolnily stavidla evropských fondů, takže jich přišlo o 10,6 miliardy korun víc než loni.

Prodej vstupenek do éteru. Je tu jednorázový příjem z aukcí kmitočtů na rychlé mobilní sítě LTE ve výši 8,5 miliardy korun. Tady máme ve skutečnosti radost z toho, že ta částka není příliš vysoká. Loňská aukce, která byla nakonec zrušena, mířila nad 20 miliard korun. Jenže pak by byl v té mobilní síti rychlý hlavně růst cen, aby se neúměrné náklady mohly vrátit.

Hrůza vynáší. Legislativní plán vlády ještě není definitivní, ale víme, že tam budou registrační pokladny v modernizované verzi terminálů, nejspíš i majetková přiznání, vyloučení anonymních vlastníků z veřejných zakázek, odpovědnější mezinárodní výměna informací o přeshraničních platbách a jejich daňových souvislostech. Analytický finanční útvar ministerstva financí je v nových rukou. Rozběhl se audit na tomto ministerstvu i na dalších. Nadzvedává se poklička na klientelistickými sítěmi v Praze i jinde. Soud s aktéry metylové kauzy vyburcoval celní správu - a její dohled na spotřebními daněmi - k nadlidským výkonům.

Proč to všechno uvádím? Je možné, že už řeči o pořádku vyděsily část šedé hospodářské zóny natolik, že se přesouvá na tu nasvícenější stranu ekonomiky a začíná platit daně. To může být zdrojem podstatně vyššího výnosu DPH na začátku roku o mocných 7,2 miliardy korun. V celostátním výběru dala DPH navíc 17,4 miliard korun, což znamená zvýšení výběru o 14 procent.

Ale možná je to jinak, protože výběr příjmových daní se zatím nehnul ani o chlup (byť z této informace vyčteme méně než málo, protože v této části roku se platí daně zálohově a první zúčtování přijde až v dubnu).

Zásah ČNB. Na konci roku dramaticky rostly tržby v maloobchodu, zejména když je porovnáme se sousedy v okolních zemích. Vánoční nákupy vrcholily už na konci listopadu, jak se všichni snažili uspíšit plánované investice do doby, než plně zabere snížení kurzu koruny.

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cmal020514.doc

Připomeňme, že ČNB investovala do intervencí během jediného měsíce částku srovnatelnou se čtvrtinou státního rozpočtu. Pokles koruny tak byl od začátku opravdu věrohodný. Domácnosti – pokud na to měly – proto kupovaly hlavně velké a nákladné věci, u kterých by jen blázen čekal, až to zdraží. Třeba maloobchodní tržby v motoristickém segmentu se ve 4. čtvrtletí zvedly o 10 procent. Platby za toto zboží jdou pomaleji, takže vyšší výběr DPH na začátku roku částečně odráží události i z konce roku minulého. Nejbližší další statistika maloobchodních tržeb přijde 14. března, a z té nejspíš vyplyne, že šlo jen o přesun nákupů v čase, nikoliv o jejich absolutní zvýšení.

Školy počkají. Zpráva o výdajích státního rozpočtu upozorňuje, že letos šly platby školám pomaleji. Loni byly touto dobou poskytnuty platby obcím a krajům na čtyři měsíce školního provozu, zatímco letos srovnatelná statistika zahrnuje jen platby na dva měsíce. Rozdíl proti loňskému roku činí 12,7 miliardy korun. Celkové výdaje státního rozpočtu však klesly jen o 9,5 miliardy korun, což naznačuje snahu vlády méně škrtit a napravovat něco z minulých křivd a nesmyslů.

Když tedy sečteme evropské peníze (10,6), výnos z aukce kmitočtů (8,5) a posun plateb školám (12,7), rázem vidíme, kde se vzalo 32 miliard korun z rozpočtového přebytku ve výši 35 miliard korun. A když polovinu vyššího výběru DPH přičteme reakci domácností na loňské oslabení koruny, nezbyde nám prakticky žádný reálný přebytek. Popravdě, i to je pěkné, mohla tam být díra.

Z hlediska státního rozpočtu se tedy situace zatím vyvíjí přijatelně. Z hlediska domácností jde o výnos silně degresívního systému, protože vyšší DPH zvýšila životní náklady hlavně lidem dole. A řeči o stabilitě vyznívají jako snaha udržet nespravedlivý stav co nejdéle, jak připomněla na nedávné konferenci Pražské školy alternativ ekonomka Ilona Švihlíková.

http://www.blisty.cz/art/72378.html

Schodek spravedlnosti přitom představuje také významný rozpočtový zdroj.

Sektorové daně (progrese v daních příjmů organizací) mohou sáhnout do obrovského proudu dividend a dalších výnosů, které odnášejí do zahraničí přes 200 miliard korun ročně. Loni to bylo 220 miliard korun, krize, nekrize.

Daně z příjmů fyzických osob vyžadují nejen větší progresi, která nás odpoutá od Divokého Východu, ale také spravedlivější rozložení zátěže mezi zaměstnance a podnikatele.

Podnikatelům, zejména těm jednomužným OSVČ, lze pomáhat jinak než předstíráním úlev na pojistném, které pak zaplatí chudinskou penzí. Víc by jim pomohla systematická podpora zakládání lokálních finančních zdrojů a organizací kooperativního a vzájemnostního typu. To byl motor prudkého rozvoje naší vlasti v časech gründerských pradědečků. Monopolizované finance, které jsme dopustili dnes, jsou motorem jejího úpadku.