Fašisté v ulicích Kyjeva

Účastníci obviňovali vládu z nerozhodného jednání a smířlivosti v době, kdy se po referendu od Ukrajiny oddělil Krym, ale také v boji proti východu Ukrajiny. Stejně silná ovšem byla i kritika neplnění slibů z majdanu v ekonomické oblasti. „Nenastalo žádné zlepšení, situace se dokonce zhoršila ve srovnání s tím, co bývalo. Armáda stále nemá finanční prostředky, které měla předtím. Lidé jsou třikrát chudší a vláda s tím nic nedělá,“ zaznívalo mezi účastníky. Majdan, podle některých s ohledem na průběh „revoluce snajprů“ začal v listopadu 2013 a skončil převratem na konci nora 2014. Původně byla uzavřena dohoda vyjednaná za účasti ministrů zahraničních věcí Radosława Sikorského z Polska, Laurenta Fabiuse z Francie a Franka Steinmeiera z Německa. Opozicí však byla několik hodin poté porušena, např. střelbou na kolonu prezidenta Janukovyče. Nová vláda brzy vyvolala konflikt s ruskojazyčnou částí obyvatelstva Ukrajiny, když přišla s návrhem zákona omezujícím používání ruského jazyka. Rusové na Ukrajině měli také obavy z dalšího politického vývoje vzhledem k adoraci válečných zločinců Stephana Bandery a ukrajinských příslušníků divize SS Galizien. Důsledkem bylo vyhlášení Luhanské a Doněcké lidové republiky a referendum na Krymu, které rozhodlo o vstupu poloostrova do svazku Ruské federace.

Ilustrační foto: Petro Porošenko před praporem jednotky Azov se symbolikou nvazující na SS.