Cesta k míru na Ukrajině otevřená?

0všem, zda opravdu odvedl dobrou práci, se konec konců ukáže už během několika málo dnů, při setkání ruských a ukrajinských vyjednavačů v Istanbulu.

Ruské podmínky byly jasně řečeny. Je to v první řadě potvrzení spojení ruskojazyčného Krymu s Ruskem, které v podstatě trvá již 11 let. Dále pak akceptování ruské správy převážně ruskojazyčných provincií na jihu a východě Ukrajiny a samozřejmě také ukončení snění ukrajinských lídrů a šéfů NATO o zapojení své země do tohoto paktu.

Jsem přesvědčen, že pokud by Američané Rusům negarantovali, že dojednali tyto body s ukrajinskou stranou a ta s nimi v zásadě souhlasí, prezidenta Putina by nic nenutilo k tomu zahájit rozhovory s ukrajinskou stranou.

Válka se vyvíjí ve prospěch Ruska a neexistuje síla, která by vytlačila Rusko z vojensky obsazených území na východě a jihu Ukrajiny. Představy "velkých chlapců“, kteří vedou tzv. koalici ochotných o ničem jiném, nemají oporu v politické realitě.

Předpokládám, že naopak Trumpova administrativa Spojených států základní ujednání o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou udělala. Pokud nikoliv, ve čtvrtek se v Istanbulu sejdou dvě delegace, které představí svým protějškům, pro ně neakceptovatelné návrhy předpokládaného mírového uspořádání.

Představa západoevropských lídrů o 30 denním příměří, během kterého by probíhala jednání, je pro Rusko v zásadě neakceptovatelná. Samozřejmě, že by celých 30 dní bylo využito k do zásobení ukrajinské armády chybějícími zbraněmi a vojenským materiálem ze Západu. 

Proč by vlastně Rusko přerušovalo válečné operace, když v nich má zřetelnou převahu. A samozřejmě že příměří by bylo výhodou pro ukrajinskou stranu. Nicméně, prezident Zelenskyj – pokud pod tlakem západoevropských lídrů nezmění názor – přiletí ve čtvrtek k jednáním do Istanbulu a začne jednat s ruskou stranou. A to bez podmínek.

Uvidíme, do jaké míry Američané obě dvě strany připravili na konstruktivní mírové rozhovory.