Jan Campbell: Nad propastí ve lži

Zmiňuji se o Michalkovovi, protože mám přání, aby co nejvíce lidí, především mladých začalo myslet. Protože vím velice dobře o problémech spojených s rusko-francouzsko-italsko-českou koprodukcí na filmu Lazebník sibiřský (1998) a co je to (auto) cenzura, státní a korporátní.  Mám s ní vlastní zkušenost. Zmiňuji se o posledním vydání programu Besogon, protože pojednává aktuální témata týkající se i ČR, politických elit a národů. Zástupně uvádím: Distanční vzdělávání – fikce. Digitální autismus. Vzdělání 2030. Zrušení zkoušek, diplomů, univerzit a knih a jejich záměna umělou inteligencí. V neposlední řadě téma smart city, centrální registr občanů a očkování, vše tvořící cestu do digitální Osvětimi.

Nad propastí ve lži se mi jeví oficiální vysvětlovatelé a mnozí komentátoři ricínové story jako jedné z mnoha epizod složitého příběhu o vztazích mezi Západem (USA-EU-NATO) a Ruskou federací a jejím vztahem s ČR. Ta jako slouha dvou pánů si z mnoha pochopitelných důvodů (známých vědoucím) nechce a nemůže přiznat, že Ruská federace není SSSR, že hlavní ruská média, často zde označovaná jako ruská propaganda, patří do skupiny zvané pátá kolona. Jejím jedním z hlavních úkolů je rozdělovat společnost, a ne ji sjednocovat.

Rozdělení platí i pro vnitřní a zahraniční politiku. Jednu část zahraniční politiky RF představuje pracoviště vypovězených ruských diplomatů, Ruské středisko vědy a kultury (RSVK). Kdo si myslí, že tato část federální agentury Rossotrudničestvo, jejíž kořeny sahají až do roku 1925 a která se minimálně 3x transformovala od rozpadu SSSR je čistě pro-rusky orientovaná (1958, 1994, 2002, 2008) a všichni její zaměstnanci také, protože formálně podléhají MZV RF, tomu není pomoci. V BIS vědí, jak, kde a pod jakým vedením fungují páté kolony. Nelze proto vyloučit, že ricínová story je nekvalitním produktem nekvalitně vedené zahraniční části páté kolony RF působící v ČR. V době, kdy vnější útoky na RF a prezidenta Putina jsou doprovázeny sabotážemi, lhaním vysoko postavených úředníků a zvýšenou aktivitou páté kolony uvnitř RF, nakažené vůlí k smrti s oddálením, nabízí spojení RSVK s Velvyslanectvím RF pošetilcům ideální příležitost hluboce rozrušit vztah mezi RF a ČR, připomenout premiérovi, kdo ho drží nad propastí ve lži a v neposlední řadě ovlivnit rozhodnutí prezidenta Zemana o účasti na oslavách 24. června v Moskvě.

Přičemž 24. červen je historicky významný den nejenom pro Rusko: 1812 – začala Vlastenecká válka Ruska proti vojskům Napoleona, složených především z Němců, Italů a Poláků. 1881 – se narodil světoznámý vojevůdce Grigoji Ivanovič Kotovský (1881 – 1925). 1941 – během jedné noci napsal Vasil Lebeděv – Kunač (1898 – 1949) píseň - symbol nezlomitelného odporu a odhodlání sovětského lidu v boji s fašismem: Svatá válka. Hraje se při oslavách konce války a vojenský soubor Alexandrovců ji má dodnes ve svém repertoáru. 1945 – se konala historická přehlídka Sovětských vítězných vojsk pod vedením sovětského a polského maršála Konstantina Konstantinoviče Rokossovského (1896 - 1968). Přehlídku přijímal maršál Georgij Konstantinovič Žukov (1896 – 1974). Oba maršálové byli během přehlídky 24.6.1945 ve věku 49 let! Zájemcům o méně známé události, ale s podobným významem pro náš 75 letý mír doporučuji návštěvu British Library a diskuzi s knihovníkem.

Po první části ricínové story může prezident Putin mimo jiné dát příkaz k čištění další ministerské stáje a podívat se z dálky do Prahy. Přitom se může podívat na Besogon TV č. 139, seznámit se s autory programů páté kolony a jejich ruskými podporovateli v Radě federace. Ta před několika dny odsouhlasila proti-ruský zákon o národním centrálním registru občanů a vzbudila protesty známých osobností veřejného života RF. Prezident může využít těchto skutečností a zákon nepodepsat. Proč? Protože prakticky ten samý zákon – Národní registr občanů Velké Británie byl přijat v roce 2006, aby mohl být 2010 zrušen kvůli nemožnosti zabezpečení dat občanů. Po té si může vzít delší time - out pro setkání s oficiálními představiteli ČR. Ti se drží s pomocí spojenecké iluze nad propastí ve lži, protože ignorují skutečnost, že jenom smrt a změna jsou věčné a trvá-li život člověka sedmdesát plus něco let, pak jsou stát a národ důležitější než jednotlivec. Souhlasu netřeba.

Ilustrační foto: V textu zmiňovaný Nikita Michalkov a Jiří Bartoška, Karlovy Vary, 2010