Kouzlo nechtěného? Trump stmeluje východní blok

Krátkodobě to Trumpovi s těmi cly vychází, roste výnos do rozpočtu a klesá obchodní schodek. Dlouhodobější stopa však bude mnohem výraznější, byť trochu jiná, než by si americký prezident přál. Demonstroval to summit Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS) v čínském Tchien-ťinu.

Podařilo se dát dohromady obrovský východní blok kolem Číny, Ruska a Indie, který už mluví nejen o prohlubování obchodní výměny v rámci ŠOS či projektu Pás a stezka nebo šíře ve skupině BRICS, ale přímo o novém světovém řádu. Má být postaven více na kooperaci než konkurenci, chce zbavit OSN západní nadvlády a přesouvá těžiště vlivu na Východ, který už nelze ohrožovat západní technologickou převahou.

Zejména indická vrcholná účast v podobě premiéra Narendra Módího (premiér tam má silnější roli než prezident) je odezvou na Trumpovo rozhodnutí potrestat Indii 50 procentními cly za to, že odebírá levnou ruskou ropu. To vyvolalo, jak zaznamenává i Wall Street Journal, obrovské pobouření mezi indickou veřejností. A žádný indický premiér, závislý na výsledcích voleb v této největší světové demokracii, si nemůže dovolit pohrdat veřejným míněním.

Média se soustřeďují na pozoruhodnou účast veličin globálního Východu a Jihu, počínaje ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Ten se ještě v Číně zdrží na oslavy 80. výročí konce druhé světové války (i v Asii) a bude pokračovat ve výjimečné čtyřdenní státní návštěvě. Putin v minulých dnech ocenil Trumpovu roli při hledání míru na Ukrajině, ale pokud to americký prezident považuje za způsob, jak si Rusko zavázat, aby oslabil vztahy s Čínou, je vedle. Putinova návštěva potvrdila strategický charakter vztahů Ruska s Čínou, včetně solidární spolupráce v bezpečnostní a vojenské oblasti. A Indie pochopila, že to, co jí Trump nabízí, je jen podřízené postavení, jasná hospodářská brzda.

Média zdůrazňují také přítomnost dalších veličin v Pekingu, které rozvracejí představu Západu, že má svět pod kontrolou. Jde třeba o íránského a tureckého prezidenta nebo severokorejského vůdce Kima a z EU osamělého slovenského premiéra Roberta Fica. V bohatém programu dvoustranných schůzek najdeme Ficovo jednání s Putinem. Je o čem, Ukrajinci soustavně ničí ropovod Družba, kterým se dopravuje ruská ropa pro Slovensko. Slováci jsou tak na tom fakticky stejně jako ti Indové, jen jsou trochu menší. To však neznamená, že si neškrtnou, když Fico vtipně využil faktu, že v osamění jsou víc vidět.

Jak vypočítává MfD, dorazili také premiér Egypta, hlavy středoasijských států a řady zemí z jihovýchodní Asie, a to se ještě prezident mocné Indonésie na poslední chvíli omluvil kvůli domácím nepokojům.

Jejich účast nemá jen protokolární charakter. Nejbližší výsledky zaznamenáme už na zářijovém zasedání Valného shromáždění, kde spustí nová ofenzíva pro změnu zastoupení v Radě bezpečnosti a dalších orgánech Spojených národů, neboť svět je dnes úplně jiný než před 80 lety, kdy tyto instituce vznikaly.

„Rusko a Čína podporují reformu OSN, aby plně obnovila svou autoritu a odrážela moderní realitu. Zejména se zasazujeme o demokratizaci Rady bezpečnosti zahrnutím států z Asie, Afriky a Latinské Ameriky,“ uvedl Putin v rozhovoru pro čínskou agenturu Sinhua před odjezdem do Pekingu.

https://english.news.cn/20250830/db2fc32491a7448cb2249adbbb9adde9/c.html

Předpokládá také posílení spolupráce v rámci skupiny G20 a APEC a zejména a BRICS:

„V rámci BRICS úzce spolupracujeme s Čínou na rozšiřování její role jako klíčového pilíře globální architektury. Společně prosazujeme iniciativy zaměřené na rozšiřování ekonomických příležitostí pro členské státy, včetně vytváření společných platforem pro partnerství ve strategických odvětvích. Zvláštní pozornost věnujeme mobilizaci dalších zdrojů pro kritické infrastrukturní projekty. Jsme jednotní v posilování schopnosti skupiny BRICS řešit naléhavé globální výzvy, sdílíme podobné názory na regionální a mezinárodní bezpečnost a zaujmeme společný postoj proti diskriminačním sankcím, které brání socioekonomickému rozvoji našich členů a celého světa.“

Klíčový pilíř globální architektury? Společně proti sankcím?  To už není jen omezený projekt skupiny rychle rostoucích zemí.

A pokud jde o samotnou čínsko-ruskou spolupráci:

„Ekonomické vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentní úrovně. Od roku 2021 vzrostl bilaterální obchod o přibližně 100 miliard USD. Z hlediska objemu obchodu je Čína zdaleka nejvýznamnějším partnerem Ruska, zatímco loni se Rusko umístilo na pátém místě mezi čínskými zahraničními obchodními partnery. Chtěl bych zdůraznit, že obchodní údaje jsou vyjádřeny v ekvivalentech amerického dolaru, ale transakce mezi Ruskem a Čínou se provádějí v rublech a jüanech, přičemž podíl dolaru nebo eura je snížen na úroveň statistické chyby...“