Německo znovu objevilo MDŽ

V samotném hlavním městě proběhlo v jeho centru na Alexanderplatzu, když v Berlíně bylo MDŽ uzákoněno po prvé jako svátek. Ženy se tak nedostavily na svá pracoviště při plné své mzdě. Uzavřeny zůstaly v hlavním městě veškeré spolkové úřady, zatím co v ostatních německých spolkových zemí se pracovalo. Senátorka pro rovnoprávnost Dilek Kolatová to označila za „obrovský signál“ vycházející z hlavního města. Berlín se stal tak městem ženy, prohlásila členka sociálně demokratické strany.

V Hamburku obnažené aktivistky organizace Femen demonstrovaly proti sexuálnímu vykořisťování žen, obchodování s nimi za použití násilí zejména v těch částech města, kde za dveřmi nevěstinců je skryt „sexuální průmysl“. Od sjednocení Německa tak poprvé masově ženy demonstrovaly za plnou svou rovnoprávnost jak v oblasti sociální, ekonomické tak i politické. Připomínaly si, že právě Mezinárodní den žen byl poprvé v Německu organizován v roce 1911 německou sociální demokratkou Klarou Zetkinovou. Ta později vstoupila do komunistické strany za kterou byla až do převzetí moci nacisty členkou Říšského sněmu. Emigrovala v roce 1933 do Sovětského svazu ačkoliv byla kritická vůči Stalinovi a zde po několika týdnech zemřela ve věku 75 let.

Jedním z hlavních témat letošních oslav MDŽ byl požadavek, zda potřebuje uzákonit. Spolková kancléřka Angela Merkelová v této souvislosti poukazuje, že základní zákon SRN v odstavci 3 zakotvil rovnoprávnost mužů a žen. Je proto společenskou realitou jej využívat. Předsedkyně křesťansko-demokratické CDU Annegret Kramp-Karrenbauerová prohlásila, že její hlavní snahou bude získat ženy pro angažování v politické činnosti. Spolková ministryně spravedlnosti sociální demokratka Katerina Barleyová žádá paritu mezi muži a ženami v parlamentech. „Parita se musí stát cílem ve všech evropských komunách pro ženy a muže na zásadě 50-50, tedy Fifty-Fifty“, zdůraznila. Místopředsedkyně spolkového sněmu za stranu Levice Petra Pauová podporuje proto zákonné ustanovení. Nestačí se odvolávat na základní zákon, že podporuje rovnoprávnost, prohlásila představitelka postkomunistické strany. Též šéfka Společenství 90/Zelení Annalena Baerbocková je pro tento postup. Proti se vyslovuje liberální Svobodná demokratická strana FDP.

Stanoviska německých političek vychází ze skutečnosti, že přes řadu reforem z poslední zprávy OECD problém rovnoprávnosti v řadě zemí postupuje jen pomalu. Téměř v pouhé polovině ze stovky zemí mohou provozovat jen určitá zaměstnání a ve čtvrtině k tomu potřebují dokonce povolení od svých manželů. Velkým problémem je stále problém s přerušením těhotenství a ve většině je legální jedině pokud je ohrožen život matky. To se týká i některých evropských zemí.

Rozhodné slovo pak vyslovil sociálně demokratický šéf zahraničního úřadu Heiko Maas. Prohlásil, že rovnoprávnost je otázkou spravedlnosti a bez ní neexistuje žádná pravá demokracie. Každý skutečný demokrat se musí zasazovat pro práva žen a pokud to znamená být feministou pak jich potřebujeme od všech 82 milionů našich občanů. Protože pokud v Bundestagu je dnes méně zastoupených žen než před dvaceti lety, pak se ocitáme na šikmé ploše.