Toryové oslabili vlastní premiérku

Ale buďme k ní spravedliví. Nástupnictví v konzervativní straně a ve vládě zdědila po svém předchůdci Davidu Cameronovi, který svým nepříliš uváženým předvolebním slibem dosáhl toho, že po referendu, kde mírná většina Britů rozhodla o odchodu z EU, se hledalo řešení, které mělo najít východisko z dané situace. Mayová hlasovala v referendu pro setrvání Velké Británie v EU, ale naprosto ke své straně loajálně převzala zadání připravit Británii k Brexitu s co nejmenšími škodami pro její hospodářství a občany.

V tuto chvíli nejsou s řešením, které dohodli britští vyjednavači s vyjednavači EU, spokojeni ti konzervativní poslanci, kteří si přejí úplné oddělení od EU, ať to jejich ekonomiku a občany stojí, co to stojí. S řešením, se kterým přišla Mayová do vlády a do parlamentu však pochopitelně není spokojena ani britská labouristická strana. Nejsou s ním spokojeni skotští nacionalisté, ba ani severoirští unionisté, kteří zatím, de facto, minoritní vládu konzervativců podporovali. Labouristé se domáhají nových sněmovních voleb a budou se možná domáhat i vypsání nového referenda.

Mayová vcelku racionálně argumentuje, že měnit v tuto chvíli premiéra by znamenalo ponořit vládní struktury do chaosu. A totéž, že platí i pro uspořádání mimořádných parlamentních voleb. Nicméně odpůrci politického postupu Mayové v konzervativní straně vyvolali hlasování o svém lídrovi, tedy o premiérce a šéfce své strany Mayové.

Naposledy se takové hlasování uskutečnilo před dvaceti osmi lety a týkalo se M. Thatcherové. Také tehdy premiérka hlasování přežila, ale její zpochybnění částí vlastních poslanců vedlo záhy k jejímu odchodu.

Včera večer pro Mayovou hlasovalo 200 konzervativních poslanců a proti ní 117. Tedy více než třetina přítomných konzervativních poslanců hlasovala proti své vlastní premiérce. S takovouto (ne)podporou se ale opravdu dlouho vládnout nedá. Prostě Mayová nebude moci uspokojit všechny zájmové skupiny ve vlastní straně. A Evropská unie nechápe, proč by měla za premiérku, která už za čtrnáct dní nemusí být britskou premiérkou, tahat horké kaštany z ohně.

Prostě další významná země západní Evropy – druhá po Francii – zabředá stále hlouběji do politické krize. To jistě není příjemné zjištění pro „zbytek“ zemí EU. Mayová před sebou nemá žádné solidní politické východisko. I když bude bojovat jako lvice, nebude schopna udržet pod kontrolou celou svou stranu. A musí současně vzít v úvahu, že ve sněmovně nemá v otázkách Brexitu již pevného spojence v severoirských unionistech, který by jí zajišťoval těsnou sněmovní většinu.

Britská politická elita se, bohužel, seriálem vlastních chyb, počínaje již zmíněnou chybou D. Camerona, dostala prakticky do neřešitelné situace…

Jiří Paroubek