Sexuální násilí v Evropském parlamentu

Osoby, které popisují případy obtěžování a sexuálního násilí, si stěžují, že v Evropském parlamentu neexistují jasné postupy pro hlášení takového zneužívání.  Oběti údajného sexuálního zneužívání, patří mezi ně i znásilnění, tvrdí, že jejich stížnosti nejsou slyšeny  a  nedůvěřují, že by byly chráněny. Po   vyjádření předsedy parlamentu ,  zveřejnil   portál „Politico.com“     svědectví, která potvrzují, že se Tajani míjí se skutečností.  Na formuláři portálu bylo jen během několika posledních dnů oznámeno třicet případů sexuálního obtěžování a násilí. Celkem se jedná asi o stovku  postižených  pracovnic a pracovníků evropských institucí v Bruselu. Pravdou ovšem je, že oznámení je obtížné ověřit. Mimo jiné proto, že policie potřebuje povolení vstoupit do parlamentu, poslance  chrání imunita  a stížnosti jsou připojeny k osobním spisům ve vnitřní databázi unie.   Jedna z obětí znásilnění   popsala atmosféru v Evropském parlamentu jako   „kulturu ticha“, ve které jsou problémy cílevědomě zametány pod koberec. Řekla, že vysocí  představitelé parlamentu a nejméně pět poslanců  vědělo  o jejím případu z roku 2016, ale nikdo jí nepomohl.