Spor o rukopisy Kafky skončil

Rukopisy Kafky, není mezi nimi ale originální manuskript „Procesu“, byly dosud v držení dědiců sekretářky Maxe Broda Esther Hoffeové. Brod byl Kafkovým pražským přítelem a rukopisy obdržel v roce 1924. Nesplnil ovšem přání autora děl jako je Proces, Popis jednoho zápasu, Zámek či Amerika (původně Nezvěstný), aby je spálil, ale naopak texty po smrti autora vydal. V roce 1939 Max Brod odjíždí z Československa do Palestiny a Kafkovu literární pozůstalost odváží. V závěti vše odkázal své sekretářce E. Hoffeové a požádal ji o předání rukopisů Hebrejské jeruzalémské univerzitě, Městské knihovně v Tel Avivu nebo jiné instituci v Izraeli či v zahraničí. Prosba ze závěti ale nebyla splněna a po roce 2007, kdy Hoffeová umírá, si rukopisy rozdělily její dcery. V roce 2009 o jejich vydání požádal Stát Izrael, ale bylo to odmítnuto. Nynější soudní rozhodnutí je výsledkem dlouhé právní bitvy o rukopisy v hodnotě milionů dolarů. S odstupem o rozsudku z minulé neděle informují sdělovací prostředky, mimo jiné list „The Guardian“.