V Berlíně zahájeno jednání o červeno-zeleno rudé koalici

Jednání o červeno-zeleno-rudé berlínské vládě, téměř čtyři týdny po volbách do berlínské Sněmovny reprezentantů byly zahájeny. Na začátku se sešla tzv. zastřešující skupina, kterou tvoří vrcholní politici těchto tří stran. O tom, co bude součástí koaliční smlouvy, by se mělo rozhodnout v průběhu příštích týdnů. Vládní program na příštích pět let by měl být hotový do konce listopadu. Návrhy k tomu vypracovává 16 pracovních skupin, které pokrývají určité tematické oblasti, byly ustaveny a začínají práci v pondělí.

Mezi nejvýznamnější skupiny patří skupiny pro domácnost a finance, pro rozvoj měst, stavebnictví, pronájem, mobilitu a podnikání. Tři strany, které spolu vládnou v Berlíně od roku 2016, vyslaly do pracovních skupin každá pět až osm zástupců. K dohodě o zahájení jednání se všichni zúčastnění vyjádřili kladně. Den se vydařil, řekla předsedkyně berlínské SPD Franziska Giffeyová, která se chce stát vládní starostkou nové koalice. V první řadě půjde stanovit finanční rámec na dalších pět let.

"Je tam barevná kytice přání." Nyní je důležité vidět, co je možné a co ne. Protože jde na jedné straně o investování, ale na druhé také o provádění odpovědné finanční politiky. Lídr poslaneckého klubu Zelených Bettina Jaraschová a hlavní kandidát postkomunistické strany Levice Klaus Lederer také zdůraznili, že Berlín nechce „na ničem šetřit“. Na pozadí koronové krize jsou cílem spíše další investice do veřejné infrastruktury, do fungující, občanům vstřícné správy, do škol, jeslí či ochrany klimatu.

Nová koalice ale musí upřednostnit jinými slovy, do koaliční smlouvy jen ty projekty, na které má finance. Jednání vychází z 19 pokynů v průzkumném dokumentu, na kterém se strany dohodly již před týdnem. Patří mezi ně aliance pro novou rezidenční výstavbu a dostupné bydlení, „restartovací program“ pro ekonomiku, rozšíření metra a více personálu pro policii.

Berlíňané v referendu vyjádřili požadavek vyvlastnit velké realitní skupiny, které spekulují s byty. Existují však v této otázce sporné body, především otázka, jak se má nový Senát vypořádat s tímto referendem o vyvlastnění velkých bytových podniků, které se konalo současně s volbami do zemské sněmovny 26. září. Strana Levice je pro vyvlastnění a tak i zajistit dostupné bydlení, SPD je však proti.

Podle průzkumného příspěvku by měla odborná komise do jednoho roku prověřit "možnosti, způsoby a předpoklady realizace" referenda a vypracovat doporučení pro další postup Senátu. Faktem zůstává, že strana Levice prosadila do 709 členného Bundestagu pouze 39 zástupců. To jen díky tři přímo zvolených poslanců, když nepřekročila pětiprocentní vstupní hranici, chce především se prezentovat nyní přímo v zemských sněmech a zde prosazovat svůj program.