Arménie – obyčejné protesty nebo druhý Majdan?

Vazby na Rusko

Arménie má těsné vazby na Rusko nejen v ekonomické, ale i ve vojenské oblasti. V roce 2010 byla podepsána smlouva o spolupráci, která umožňuje ruské armádě využívat arménské vojenské základny do roku 2044 a hostitelské zemi budou výměnou dodávány moderní zbraně a vojenská technika. Ruští vojáci mají hájit bezpečnost Arménie, která se cítí ohrožena především ze strany Turecka, členského státu NATO, s nímž má dosud napjaté vztahy kvůli Ankarou neuznané genocidě Arménů Osmanskými Turky během první světové války. Ruská přítomnost je i jakousi pojistkou proti pokusům Ázerbájdžánu o znovuzískání Náhorního Karabachu. 

Paralely s Majdanem

Demonstrantům se nelíbí zvýšení cen energií o 16 – 22 %, které má vstoupit v platnost od srpna. Neklid postihl nejen metropoli Jerevan, ale i druhé největší město Gjumri. Proti 8 – 10 tisícům demonstrantů byla použita vodní děla, protože v jejich řadách bylo mnoho provokatérů s baseballovými pálkami, železnými tyčemi a noži. Prezident Serž Sargsjan zástupcům demonstrantů nabídl, že se s nimi setká a vyslechne jejich požadavky. Ti to však odmítli. To je hlavní paralela s ukrajinským Majdanem, kdy opozice rovněž odmítla výzvu V. Janukovyče k dialogu. Další podobností je, že část demonstrantů zůstala v ulicích i poté, co prezident v sobotu zdražování odložil. Výzvy policie a organizátorů protestů neuposlechlo několik tisíc lidí, protože ústupek ze strany hlavy státu se jim zdá nedostatečný.

Pokud se demonstrace podaří infiltrovat ozbrojenci, dojde ke krveprolití a krev na rukou nebude mít přirozeně nikdo jiný než současný prezident. Ozve se tzv. mezinárodní společenství (Západ) a nenávratně bude zažehnuta jiskra, kterou může vzplát revoluce po vzoru Ukrajiny. Poté do Jerevanu začnou jezdit evropští a američtí politici (různí Schwarzenbergové, Kocábové a McCainové) a protesty podpoří přímo na místě.

Motivy USA a znepokojení Ruska

Moskva již vyjádřila obavy, že protesty mohou být koordinovány s velvyslanectvím USA v Jerevanu, které je mimochodem jedno z největších na světě co do počtu personálu, což vůbec neodpovídá významu ani velikosti země jako je Arménie. Ta je dlouholetým spojencem Moskvy na Kavkazu, neuchází se o členství v EU ani v NATO, má zájem o spolupráci v rámci Eurasijské unie a se zeměmi BRICS a na jejím území jsou ruské základny. Je třeba více důvodů k rozpoutání barevné revoluce v situaci začínající nové studené války mezi Západem a Ruskou federací?

Je přirozené, že v současné napjaté situaci bude Washington usilovat o destabilizaci nejbližších spojenců Moskvy v bezprostředním sousedství Ruska, v jeho zájmové sféře. Boj za sociální požadavky bývá dobrou záminkou ke svržení vlády, nicméně změna vládní garnitury téměř nikdy nevede ke zlepšení životních podmínek lidí, zato vždy znamená změnu zahraničně-politické orientace země. Ti, kteří na tyto skutečnosti a paralely mezi jednotlivými státními převraty či pokusy o jejich provedení upozorňují, bývají zpravidla onálepkováni jako protiameričtí blázni a konspirátoři, čímž jsou automaticky vyloučeni ze seriózního diskursu. Teprve v následujících dnech a týdnech se ukáže, zda demonstrace utichnou, nebo se bude opakovat ukrajinský scénář…