Atentát - rozhodný čin československého odboje z jara 1942

Heydrich také v září 1941 při svém nástupu do Protektorátu vyhlásil stanné právo. Protektorátní tisk v té době denně přinášel rozsudky smrti nad českými vlastenci. I dnes nutno připomenout jeho slova ...„tento prostor se musí stát německým a Čech tady nemá už koneckonců co pohledávat. Tento prostor je srdcem Říše. Ti, kteří nejsou způsobilí poněmčení se odešlou do prostoru kolem Ledového moře„... jeho slova je nutné i dnes některým politikům připomínat. Zejména za jejich snahy pozměnit výsledky II. světové války, kdy z viníků chtějí někteří udělat oběti.

Rozhodný čin československých vojáků na jaře 1942 upoutal pozornost celého světa k osudu porobeného českého národa. Také dnes si připomínáme následný teror nacistů, který vyvrcholil vyvražděním a vypálením českých vesnic Lidic a Ležáků v červnu 1942. Českoslovenští parašutisté svedli svůj poslední boj v kryptě pravoslavného kostela v Resslově ulici v Praze 18. června 1942. Stovky dalších, dnes již mnohdy zapomenutých hrdinů, kteří parašutistům pomáhali, či atentát schvalovali, skončilo na popravišti. Mezi nimi byla i významná národní socialistka, senátorka Františka Plamínková. Ti všichni za lásku k vlasti a svobodu národa zaplatili daň nejvyšší. Umírali často na prahu svého života.

Půjdeme-li v následujících dnech jarní Prahou, zastavme se i u pamětní desky na zdi kostela v Resslově ulici, poblíž Karlova náměstí. Kubiš, Gabčík, Valčík, Opálka, Švarc, Hrubý, Bublík - to jsou jména těch sedmi statečných z jara 1942.

I dnes, u příležitosti 70. výročí atentátu, si jako národní socialisté jejich statečný čin připomínáme. Tak, jako hrdinství dalších, kteří vystoupili proti německé okupaci a platili cenu nejvyšší.