David Rath: Hegerova zdravotní reforma zcela rezignuje na princip solidarity

Považuji za vysoce nezodpovědné, že ministerstvo zdravotnictví se v současné době snaží především chrlit nové a nové seznamy opatření ve zdravotnictví, vyjmenuje jejich výhody, v novinách si přečte výčet nevýhod a posléze sdělí, že pro tuto chvíli nic takového zavádět nebude. Toto zaplavování veřejného prostoru naprosto logicky vede ke společenskému chaosu. Obávám se, že je strategií této vlády podobným způsobem zahltit veřejnost různými návrhy a v pozadí pak schválit nevratné kroky typu zavedení systému ekonomicky méně náročné a ekonomicky náročnější péče ve zdravotnictví.

Český pacient je v pozici toho, kdo v posledních několika letech platí za zdravotní péči stále více peněz. Nečasova vláda v tomto trendu bohužel pokračuje, konkrétně v případě zvýšení poplatku za pobyt v nemocnici z 60-ti na 100 Kč za den. Platí také, že pacienti navzdory neustále se zvyšujícím nákladům a vyšší míře spoluúčasti dostávají v lepším případě stále stejnou péči. Je zároveň nezpochybnitelnou pravdou, že ani zvyšování poplatků, ani zvyšování spoluúčasti nepřinese občanům v oblasti zdravotní péče zhola nic, neboť zadlužené nemocnice budou jen stěží navyšovat počty zdravotních sester nebo zvyšovat kvalitu jídla.

Stav českého zdravotnictví po tzv. reformách pravicových vlád bude takový, že bohatým se uleví a ti skutečně těžce a chronicky nemocní budou jen těžko platit péči, kterou skutečně potřebují.

ČSSD v otázce Hegerovy zdravotní reformy odmítá především:

- Zvýšení poplatku za pobyt v nemocni ze 60-ti na 100 Kč za den. Tyto poplatky se nezapočítávají do sociálního ochranného limitu a budou mít největší dopad především na nízkopříjmové skupiny, dlouhodobě nemocné pacienty a seniory. Takové opatření je přímým útokem na sociálně nejslabší skupiny ve společnosti. Vláda se tím zároveň vědomě hlásí k omezení dostupné a bezplatné zdravotní péče, kterou garantuje Ústava ČR.

- Rozdělení zdravotní péče na ekonomicky méně náročnou a ekonomicky náročnější, tedy rozdělení společnosti na ty, kteří mají na kvalitní péči, a na ty, kteří na ni nemají. Takové rozdělení zdravotní péče pro bohaté a chudé je pro ČSSD zásadně nepřijatelné, neboť namísto lékařské diagnózy bude rozhodovat o potřebné a nutné léčbě pacienta obsah jeho peněženky. I zde spatřujeme rozpor s ústavními zákony naší země.

- Chystané posílení vlivu zdravotních pojišťoven. Zdravotní pojišťovny nemohou hrát rozhodující roli v rámci našeho zdravotnictví, protože v jejich zájmu není zdraví občanů, ale snaha o co největší zisk. Snahy o jejich posilování by tak byly velmi špatnou zprávou pro zdraví nás všech. 

- Zrušení zákona o neziskových nemocnicích. V této snaze nespatřujeme nic jiného, než připravení půdy pro privatizaci státních nemocnic. Existují konkrétní příklady z minulosti, kdy při snaze o privatizaci několika státních nemocnic došlo k jejich postupné likvidaci. To pochopitelně znamenalo zhoršení dostupnosti zdravotní péče pro občany v daném regionu.

- Návrh na vyřazení léků do 50 korun z úhrad. Tento nesmyslný krok povede k dalšímu finančnímu zatížení pacientů, které v kombinaci s celou řadou dalších kroků současné pravicové vládní koalice značně zatíží rodinné rozpočty občanů v nízko a středněpříjmových skupinách. Zároveň také významně zatíží systém úhrad léků ze strany zdravotních pojišťoven. Pacient bude totiž u lékaře zcela logicky žádat alternativní léky s cenou nad padesát korun tak, aby získal medikament hrazený pojišťovnou.

- Platba pacientů za amalgámové plomby. Argument ministra Hegera, že ten, kdo si čistí zuby, vyhne se kazům, by byl úsměvný, kdyby však nešlo o tak závažnou věc. Pokud ministr zdravotnictví ve své argumentaci pomíjí genetické dispozice a choroby, které stav chrupu prokazatelně zhoršují, nemá na svém místě bohužel co pohledávat.