Gazdíkova krátká paměť

Vzpomínáte si? V roce 2006 po těsném vítězství ODS podpořeném vylhanou Kubiceho zprávou ovládali občanští demokraté kromě Poslanecké sněmovny i Hrad, do roku 2008 kraje, Senát a další důležité státní úřady. Nepamatuji si, že by P. Gazdík coby starosta Suché Lozi /2002 - 2010/ se proti takovému stavu byť jedinkrát vymezil či hovořil o ,,modré totalitě". Samozřejmě, že ne, protože mu to z pozice pravicového politika zcela vyhovovalo.

Pan Gazdík zřejmě neví, že v demokratickém státě dochází v demokratických volbách k přirozené rotaci moci, takže fiktivní pseudototalita, o níž Gazdík exaltovaně hovoří, není stavem, který potrvá 41 let, jako komunistická totalita u nás. V této souvislosti ještě zmiňme slova pravicového politologa B. Doležala, který se ostře vymezil proti možné podpoře vlády ČSSD po parlamentních volbách v roce 2014 komunisty. Tento model vládního uspořádání se mu nezamlouvá z toho důvodu, že komunisté podle něho nejsou vtaženi do vlády, aby ukázali, zda mají personální a programovou výbavu na to účinně ovlivňovat veřejný život. Na druhé straně on a pravicoví kraválisté stále hrozí nástupem komunistů k moci a změnou režimu, takže opravdu nevím, co vlastně tito lidé chtějí. Nutno ještě dodat, že menšinové vlády jsou jednou z možností, jak sestavit funkční vládu s podporou některého /či více/ politických subjektů, pokud selžou pokusy o ustavení standardní koaliční vlády.

Paměť P. Gazdíka a dalších jeho spojenců je bohužel velmi krátká. Jen jim připomeňme, jaké praktiky používal před téměř sedmi lety tehdejší předseda vlády M. Topolánek - bezohledné protlačování důležitých zákonů bez náležité debaty v obou komorách parlamentu /tzv. Topolánkův batoh/, špiclování a vyhrožování v prezidentské volbě 2008, kdy I. Langerovi sloužil Ústav pro studium totalitních režimů /spíše jednoho režimu, pouze komunistického/ jako nástroj k vydírání poslanců ČSSD, na scéně se objevila pravá ruka M. Topolánka M. Dalík jako člověk na špinavou práci, a to nepočítáme další nedemokratické praktiky, které zaváněly nezákonným jednáním. Samotný výkon moci Topolánkovy vlády měl též nedemokratickou povahu.

Pokud Gazdík žehrá na současnou situaci a stoupající převahu levice, je to i jeho vina. A především pak vina současné pravicové vlády, jejího výkonu moci a praxe vládnutí, která je nejhorší od pádu komunistického režimu v roce 1989. Pokud se skutečně dostanou komunisté do vlády jako koaliční partner, mohou si pak tito pánové gratulovat.