Jednání o nové německé a rakouské vládě byla zahájena

Složité budu i personální otázky. FDP již naznačila, že má zájem na obsazení míst především s dopadem ekonomiky , tedy zejména ministerstvo financí. To bylo v rukách představitele CDU Wolfganga Schäubla, který je nyní svou stranou nominován na prezidenta Bundestagu. Zelení si vymiňují obsazení ministerstva zahraničí, které bylo v době předchozí velké koalice řízené sociálními demokraty, kteří nyní přešli do opozice. Pro sebe i liberály požadují vytvořit funkci vicekancléře. Do jedné z klíčových vládních funkcí navrhují Zelení svého šéfa Cema Özdemira, což navazuje i na tradici kdy její populární člen Joschka Fischer (1998-2005) vedl zahraniční úřad. Z Ankary již v této souvislosti zazněla ostrá kritika, že pokud se tak stane, půjde o úmyslné vměšování do jejich vnitřních záležitostí občanem, který má turecké kořeny a je otevřeným kritikem prezidenta Recep Tayyip Erdogana. O místo ministra vnitra usilují bavorští sociálové CSU se zdůvodněním, že jejich člověk bude zárukou imigrantské politiky, zejména pak dodržování tzv. horní hranice ročních přijetí uprchlíků do Spolkové republiky. Šéf strany, bavorský ministerský předseda Horst Seehofer tento požadavek spojuje s nastávajícími zemskými volbami, kdy byl těžce oslaben v zářijových parlamentních volbách.

Jednání o jamajské koalici se koná v době kdy pozice spolkové kancléřky stále více slábne. Po ztrátě milionu hlasů v parlamentních volbách, porážce v nedávných zemských v Dolním Sasku nyní se rozpadá i Saská zemská vláda. Její předseda Stanislaw Tillich odstoupil po té, co v parlamentních volbách zde získala většinu pravicově populistická Alternativa pro Německo nad vládnoucí CDU. Podle politologů to může mít zásadní vliv na rychlost možného sestavení jamajské koalice, která je závislá na prosazení její vůle. Původně předpokládané údobí, že bude uzavřena do Vánoc nyní spíše se uvažuje o lednu příštího roku.

Optimističtější je situace v sousedním Rakouska, kdy den po pátečním pověření šéfa lidovců Sebastiana Kurze spolkovým prezidentem sestavit jako spolkový kancléř novou rakouskou vládu zahájil okamžitě rozhovory s představiteli parlamentních stran. Jednání se všemi parlamentními stranami se mu podařilo uzavřít do neděle. S přesvědčivou převahu 62 poslaneckých míst se nejprve se sešel s předsedou liberální NEOS Matthias Strolzem, která získala deset mandátů. Poté s vedoucím volební listiny Peter Pilzem, který svou vlastní kandidaturu učinil po vystoupení ze strany Zelených a s kterou dosáhl osmi mandátů ze 183. Poté s šéfem Svobodných Heinz-Christianem Strachem třetí největší strany s 51 mandáty, což bylo již druhé setkání během týdne. Jednání pak v neděli večer ukončil s předsedou sociálních demokratů Christianem Kernem, jehož strana skončila na druhém místě s 52 mandáty. Ten po ukončení jednání známil, že byla zakopána válečná sekera předvolebních střetů s cílem soustředit se na budoucnost. Nedošlo k žádnému jednání o obnovení velké koalice a Kurz prohlásil, že ještě před oznámením jakou vládu hodlá uzavřít ise sejde se spolkovým prezidentem. Vyloučil, že by chtěl snad vytvořit menšinovou vládu a vyzdvihl, že se Svobodnými se dohodli v mnohých otázkách. Vládu chce vyhlásit do šedesáti dnů. Šéf sociálních demokratů Kern po skončení jednání suše poznamenal nyní se budeme připravovat na ustavující zasedání parlamentu a na opozici.

Význačný představitel lidovců tyrolský hejtman Günther Platter prohlásil, že u jeho strany neexistuje žádná „červená linie“, kterou při koaličních jednání se nemůže překročit. Rozhodující budou však tvrdé rozhovory se snahou, aby do vánoc se podařilo sestavit koaliční vládu. Není ale cílem předem určovat nějaké hranice. Kurz však ji nyní oznámil, že Rakousko se nesblíží s visegradskou čtyřkou, protože má zájem být účastníkem vnitřního kruhu Evropské unie.

Politologové upozorňují, že v důsledku výsledků voleb, které vymazaly z parlamentu stranu Zelených po 31 letech, neexistuje mnoho možností jak sestavit vládu. Reálně mohou tři vedoucí strany lidovci, sociální demokraté a Svobodní koalovat mezi sebou. Avšak jak upozornil významný představitel sociální demokracie, vídeňský starosta Michael Häupl pokud by jeho strana vytvořila koalici s pravicově populistickými Svobodnými, mohlo by to vést k rozkolu. Jaké by to mohlo mít katastrofické důsledky ukázal konec Zelených přestože předtím se jim podařilo prosadit volbou svého bývalého šéfa Alexandra van der Bellena prezidentem.

Jednání Kurze nebudou o to jednodušší, protože v řadě otázek zejména evropského rozsahu a personálních bude mít značné komplikace, pokud jeho koaličními partnery budou Svobodní. Ty jsou euroskeptičí a požadují obsazení klíčových ministerstev především silového vnitra. Bude sveden i boj o obsazení parlamentního prezidenta protože Svobodní prosazují svého předchozího kandidáta na hlavu státu Norberta Hofera.

Překvapivě již nyní dochází k prvním změnám na některých funkcích. Neočekávaně byl odvolán z funkce šéfredaktora vládních „Vídeňských novin“ Reinhard Göweil. Zdůvodnění byla ztráta důvěry vedoucí k okamžitému propuštění vedoucího listu, který je ve vlastnictví Rakouské republiky. Později bylo oznámeno, že se tak stalo na základě pracovně právních vztahů a nikoliv z politických důvodů. Odvolaný to však vidí jinak, protože noviny jsou podřízené přímo spolkovému kancléřství.

.