Jiří Paroubek: Kdo si ještě odváží pochybovat?

Dnes má totiž být zahájen soud s bývalým poslancem Wolfem, jenž čelí obžalobě z dotačního podvodu ve výši 11 milionů Kč. Součástí soudního spisu jsou nové důkazy o tom, že se Wolfovi jeho přeběhnutí z poslaneckého klubu ČSSD do tábora vládní koalice docela vyplatilo. Do té doby velmi tvrdě vůči Wolfovi vystupující ministerstvo životního prostředí (MŽP) najednou - po Wolfově dezerci do vládního tábora - vyměklo. MŽP dokonce uzavřelo s Wolfem dohodu, v níž se vzdalo nároků na vrácení velmi pravděpodobně Wolfovou firmou zneužitých peněz. Nepochybně ministerstvo životního prostředí postupovalo účelově v zájmu udržení Topolánkovy vlády u moci. Učinilo tak i přesto, že jeho šéf - místopředseda vlády a ministr životního prostředí - Martin Bursík neměl zřejmě vůbec pochybnosti, o co jde. Na policii Martin Bursík podle MFD vypověděl, o kauze poslance Wolfa, toto: "jednalo se de facto o rodinný podnik a celá práce na údajném projektu byla podvod".

Tajnou dohodu v lednu 2009 Bursíkovo ministerstvo uzavřelo zřejmě protiprávně, neboť předchozí kontroly tohoto ministerstva, pokud jde o účetnictví Wolfovy firmy UT 2002 ukázaly, že se peníze vůbec této firmě neměly vyplatit.

Ministerstvo životního prostředí velmi důsledně masakrovalo poslance Wolfa, dokud byl členem ČSSD. To se změnilo v létě 2008, kdy Wolf z ČSSD vystoupil. Nepochybně se jednalo o akci velmi pečlivě připravenou, která nese přesvědčivé rysy spiknutí mafiánského typu, které mělo zajistit manipulaci s poslancem Wolfem. Šlo o to jej dotlačit na stranu vlády, které již k záchraně existence nestačili ani tři další přeběhlíci (Melčák, Pohanka a Snítilý). Vláda M. Topolánka tedy zneužila nezákonného jednání poslance Wolfa, kterého se dopustil ve své firmě UT 2002, malverzaci 11 milionů korun. Využila jej ve svůj prospěch.

Uzavření tajné dohody o narovnání mezi Wolfovou firmou UT 2002 a MŽP 25. 1. 2009 bylo jasnou odměnou za to, že Wolf v říjnu 2008 při hlasování o nedůvěře podpořil svým hlasem další existenci zprofanované Topolánkovy vlády. 

Podle uzavřené dohody o narovnání nemusel Wolf část dotací zneužitých v letech 2005 a 2006 vracet (!)

Vzpomínám na agresivní argumentaci Wolfa vůči mé osobě a ČSSD, když jsem jej označil - poté, co odešel z ČSSD - za přeběhlíka. Nestoudnost, se kterou se Wolf bránil byla neuvěřitelná. Byl to samozřejmě boj koalice o veřejné mínění. Poslanec Wolf byl líčen jako muž, který bojuje proti diktátorským praktikám Jiřího Paroubka v ČSSD a proti nedemokratickému prostředí v této straně. Šťastná média Wolfovy bláboly s radostí rozšiřovala a dávala k lepšímu. Prý jsem také Wolfa vydíral při prezidentské volbě, aby volil Jana Švejnara a ne Václava Klause. Jak se ukazuje, bylo to vše úplně jinak. Už od ledna 2008 ministerstvo životního prostředí jednalo s Wolfem... Jak jinak vypadá vydírání nežli takto. Wolf věděl, že jakmile bude policií obviněn, půjde to s ním v ČSSD rychle z kopce. Podle principu presumpce viny obsažené ve Stanovách by mu bylo přerušeno členství v ČSSD. Stal by se tak nepřijatelným i pro vládní koalici. Pak by následoval Wolfův potupný odchod ze sněmovny. To vše Wolf věděl. Tak přeběhl do vládního tábora.

Začátkem března 2009 se objevila v reportáži ČT jasná informace, že se alter ego premiéra Topolánka, jeho důvěrník a přítel Marek Dalík snažil "přesvědčit" redaktora ČR, ať stáhne reportáž o vyšetřování P. Wolfa. Tato reportáž byla konečným impulsem, který vedl ČSSD k rozhodnutí hlasovat o nedůvěře vládě M. Topolánka, při kterém pravicová vláda padla.

Pravicová média s ohledem na jejich nepluralitní charakter, jsou to vlastně všechna česká média, začala po pádu Topolánkovy vlády vytvářet mýtus o tom, že jakousi "povinností" opozice bylo ponechat tuto vládu v úřadě po celé české předsednictví.

Nepochyboval jsem nikdy o korupčním charakteru Topolánkovy vlády. MFD dnes poodkryla to, o čem se bude svobodně jednat u nezávislého soudu. Vláda zkorumpovala poslance Wolfa a přinutila jej tak ke spolupráci. Věřím, že i ta média, která to zatím nebyla schopna připustit, už nebudou přiživovat mýtus o tom, že pád Topolánkovy vlády byl chybou. Ta vláda neměla nikdy vzniknout.