Klimatické plány ve volebních programech německých stran

Zatímco CDU/CSU, FDP a SPD chtějí především realizovat opatření na ochranu klimatu v rámci stávajících zákonů a mezinárodních dohod se zaměřením na obchodování s emisemi CO2, Zelení a Levice požadují urychlení a posílení politických opatření v boji proti klimatické krizi. Konkrétní plány jsou tak velmi odlišné. Sociálně demokratická spolková ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová oznámila, že požaduje změnu základního zákona, který zapojí spolkovou vládu do ochrany Německa před důsledky změny klimatu. "Přizpůsobení se povodním a suchu … voda a sucho nás budou provázet i v budoucích letech," prohlásila v "Rheinische Post" před zveřejněním zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu.

Křesťanské strany se hlásí k cíli klimatické neutrality do roku 2045, který již přijala spolková vláda. Emise skleníkových plynů mají být do roku 2030 sníženy o 65 % ve srovnání s rokem 1990 a do roku 2040 o 88 %. Unionisté chtějí posílit obchodování s emisemi, rozšířit ho po celé Evropě a kompenzovat případnou dodatečnou zátěž úlevami v oblasti bydlení a mobility a ceny elektřiny.

V otázce ceny CO2 nejsou žádné konkrétní údaje a volební manifest pouze uvádí, že "vzestupná tendence cen CO2" má být zpřísněna. Aby bylo možné uspokojit rostoucí poptávku po energii, chtějí CDU a CSU prosazovat rozšíření obnovitelných zdrojů energie. Patří sem výroba energie ze slunce a větru, biomasy, vodní energie, geotermální energie a vodíku.

Unie chce rozšířit železniční dopravu; součástí budoucího mixu mobility jsou také celoevropské noční vlaky a kromě toho se má více zboží přesunout ze silnic na železnice a vodní cesty. Zasazuje se o to, aby letectví bylo cenově konkurenceschopným druhem dopravy které má být lépe propojen s pozemním systémem. CDU/CSU slibuje, že zajistí Německu pozici centra automobilového průmyslu a zaměří se nejen na elektromobilitu, ale také na syntetická paliva. Odmítají zákaz jízdy s dieselovými motory, stejně jako obecné omezení rychlosti na dálnicích.

Sociální demokracie chce dosáhnout klimatické neutrality Německa nejpozději do roku 2045. Stejně jako CDU/CSU se SPD řídí zákonem o ochraně klimatu, který již schválila spolková vláda. Nejpozději do roku 2040 má elektřina pocházet výhradně z obnovitelných zdrojů energie a strana chce tuto oblast odpovídajícím způsobem rozšířit. Například všechny vhodné střechy mají být vybaveny solárními systémy; v první fázi se jedná o veřejné budovy a nové komerční budovy. Do roku 2030 by Německo mělo být také vedoucím trhem pro vodíkové technologie. Strana rovněž považuje ochranu klimatu za hnací motor zaměstnanosti a sociální úkol. Lidé s nízkými příjmy by měli být ušetřeni ceny CO2, například prostřednictvím sociálně spravedlivých kompenzačních opatření. Chce postupně dosáhnout toho, aby stavebnictví bylo CO2 neutrální a cenu za to ponesou pronajímatelé proto, aby se podpořily investice šetrné ke klimatu.

Strana chce modernizovat odvětví dopravy a učinit ho šetrnějším ke klimatu. Plán mobility 2030 počítá s rozšířením místní veřejné dopravy a s tím, že všechny nové autobusy a vlaky budou klimaticky neutrální. Cestování po železnici v rámci Evropy by mělo být levnější a atraktivnější. než létání. Do roku 2030 má být v Německu nejméně 15 milionů osobních automobilů plně elektrických, přičemž síť dobíjecích stanic se bude odpovídajícím způsobem rozšiřovat. SPD podporuje omezení rychlosti na dálnicích na 130 km/h za účelem šetření potřebné energie.

Alterntiva pro Německo chce "pozitivně čelit" změně klimatu, ale zpochybňuje klimatické změny způsobené člověkem. Nedávné globální oteplování považuje za přirozené výkyvy klimatu, kterým by se člověk měl přizpůsobit a nebojovat zbytečně proti němu. Cíl klimatické neutrality a s ním spojenou restrukturalizaci společnosti označuje za ohrožení svobody, a proto jej odmítá. Zdanění CO2 by mělo být zrušeno a strana požaduje odstoupení od Pařížské dohody o ochraně klimatu včetně obdobného plánu EU .

Pokud jde o výrobu energie, AfD upřednostňuje široký energetický mix, včetně hnědého a černého uhlí a proto odmítá plány na postupné ukončení výroby elektřiny z uhlí. Šest aktivních jaderných elektráren by mělo být v provozu tak dlouho, dokud to bude technicky a ekonomicky smysluplné. Podporuje rozšíření plynovodu Nord Stream 2 a odmítá úplnou přeměnu dodávek energie na obnovitelné zdroje.

V dopravní politice chce AfD nadále podporovat individuální automobilovou dopravu "jako nejoblíbenější způsob dopravy" a odmítá upřednostňování elektromobility před spalovacím motorem. Jasně se staví proti obecnému omezení rychlosti na dálnicích, zákazu jízdy dieselových vozidel ve městech a takzvaným ekologickým pruhům, po kterých mohou jezdit pouze autobusy, taxíky, elektronická auta a jízdní kola. Místo toho dává přednost inteligentním technologiím a směrování dopravy s cílem vyhnout se dopravním zácpám a chránit tak životní prostředí. Požaduje proto více jízdních pruhů a parkovacích míst ve městech, síť místní a dálkové veřejné dopravy rozšířit po příkladu Švýcarska. Současně chce AfD posílit leteckou dopravu a letiště a zrušit daň z letecké dopravy.

Liberálové (FDP) jsou pro dosažení cíle klimatické neutrality v Německu a Evropě nejpozději do roku 2050 a spoléhají na nové technologie a sílu volného trhu. FDP chce co nejrychleji rozšířit obchodování s emisemi v EU na všechna odvětví, přičemž politici určí, kolik CO2 se smí ročně vypustit. Vzhledem k tomu, že emisních povolenek bude každý rok méně, a tedy budou dražší, a zároveň ti, kteří CO2 ukládají, dostanou peníze, vzniknou podle Svobodných pobídky pro technologie šetrné ke klimatu. V budoucnu by měla být cena CO2 celosvětově jednotná a tržní a proto chce zavést klimatickou dividendu, která by sociálně kompenzovala rostoucí náklady. Přitom podporuje rozšíření obnovitelných zdrojů energie, zejména vodíkové technologie. Kromě zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů energie podporuje také CO2 neutrální "modrý" a "tyrkysový" vodík ze zemního plynu. Evropská vodíková unie má v Německu zajistit bezpečné dodávky energie, které jsou neutrální z hlediska klimatu a to i prostřednictvím dovozu.

FDP odmítá zákazy jízdy nebo omezení rychlosti. Totéž platí pro úplný zákaz spalovacích motorů. Místo toho se spoléhá na řídicí účinek obchodování s emisemi v odvětví dopravy, jakož i na rozšíření místní veřejné dopravy, inteligentní směrování dopravy a alternativní paliva pro konvenční spalovací motory.

Svobodní se staví kriticky k dotacím, a proto FDP chce zrušit příspěvek na nákup elektrických automobilů. Žádná alternativní technologie pohonu by neměla být upřednostňována. Liberálové chtějí privatizovat železniční dopravu, síť by měla zůstat v majetku spolkové vlády a doufají, že to povede k větší konkurenci na železnici, lepším službám a nižším cenám.

Strana Levice chce urychlit ochranu klimatu tak, aby Německo bylo do roku 2035 klimaticky neutrální a do roku 2030 emise sníženy nejméně o 80 % oproti roku 1990. Podle názoru této levicové strany obchodování s emisemi neposkytuje účinnou ochranu klimatu a naopak upřednostňuje jasné cíle pro podniky. Strana chce urychlit ukončení těžby uhlí nejpozději do roku 2030, velké energetické společnosti by měly být socializovány a elektrické a teplárenské sítě by měly být převedeny do veřejného sektoru. Kromě jaderné energie a uhlí chce levicová strana postupně ukončit spalování fosilního zemního plynu. Fond na transformaci klimatu ve výši 20 miliard eur ročně má transformovat průmysl a vytvářet nová pracovní místa, například v regionech s povrchovou těžbou.

Levice požaduje sociálně spravedlivou ochranu klimatu, a proto plánuje sociálně-ekologickou investiční ofenzívu. Cílem jsou dodávky energie šetrné ke klimatu a cenově dostupné pro všechny a mobilita pro všechny. Chce snížit cenu elektřiny pro koncové zákazníky, například snížením daně z elektřiny a financováním podpory obnovitelných zdrojů energie z velké části ze spolkového rozpočtu. Nikdo by neměl být odpojen od elektřiny, vody, plynu nebo topení a plánuje levnou základní kvótu na energie a vodu. V dopravní politice se má rozšířit a výrazně zlevnit autobusová a vlaková doprava a má být postupně bezplatná tak, aby do roku 2030 většina obyvatel měst a venkovských oblastí nebyla závislá na automobilu.

Na dálnicích by měla být omezena rychlost na 120 km/h, na venkovských silnicích na 80 km/h a v zastavěných oblastech na standardní rychlost 30 km/h. Strana v programu podporuje postupné vyřazení spalovacích motorů z provozu nejpozději do roku 2030 a odmítá příspěvky na nákup automobilů. Chce podporovat elektromobilitu, ale pouze ve veřejné dopravě. Letecká doprava by měla být v co největší míře přesunuta na železnici a měly by být zakázány lety na krátké vzdálenosti.

Společenství 90/ Strana Zelených plánuje mimořádný program ochrany klimatu, který rychle zahájí účinná opatření ve všech oblastech a odstraní překážky bránící rozšíření obnovitelných zdrojů energie. Chce například vytvořit ministerstvo pro ochranu klimatu, které by mohlo blokovat všechny legislativní plány, jež nejsou v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou a zpřísnit zákon o ochraně klimatu. Do roku 2030 se mají emise snížit o 70 % a do roku 2035 má být Německo klimaticky neutrální, urychlit ukončení těžby uhlí - z roku 2038 na rok 2030 a v příštích čtyřech letech má být postaveno 1,5 milionu nových solárních střech.

Pro Zelené je cena CO2 jedním z mnoha nástrojů - a chtějí ji využívat sociálně spravedlivým způsobem. Například již zavedená cena CO2 v oblasti dopravy a vytápění se má již v roce 2023 zvýšit na 60 eur za tunu (v současnosti činí 25 eur) a poté se postupně dále zvyšovat. Výnosy z této daně hodlají Zelení vrátit lidem jako peníze za energii na obyvatele a vytvořit tak pobídku pro využívání obnovitelných zdrojů energie v oblasti elektřiny, průmyslu a letecké dopravy. Strana považuje ochranu klimatu za průřezové téma v oblasti bytové výstavby , v zahraniční politice nebo na trhu práce.

V oblasti dopravy chtějí Zelení bezemisní automobily, rozšíření místní veřejné dopravy, železnice a jejich železniční sítě a do roku 2035 získat dalších 100 miliard eur na investice do železniční sítě. a. Do roku 2030 by mělo být na silnici nejméně 15 milionů elektromobilů a pak bude možné registrovat pouze automobily bez emisí. Na dálnicích by měla být „bezpečnostní rychlost“ 130 km a do roku 2030 učinit lety na krátké vzdálenosti nadbytečnými rozšířením železniční dopravy.