Martin Engel exkluzívně pro Vaši věc: Až se omezí přesčasy, zdravotnictví se zhroutí

Vaše věc: Co říkáte tomu, že vám ministr zdravotnictví Leoš Hegel řekl, že letos už vám nic nedá?

Martin Engel: Letos nám dal aspoň šest procent místo deseti, ale na příští rok vyhlásil, že odloží ten další finanční krok, který pro nás byl nejdůležitější a kvůli kterému jsme s ním loni v únoru společné memorandum podepsali. Samozřejmě, ty indicie jsem měl už dávno, ale jsem rád, že je to teď oficiálně na stole a lidé se budou moci podle toho zařídit.

Vaše věc: Znovu se objevila argumentace, zejména v televizi – Co by ti doktoři chtěli? Teď mají průměrný plat 55 tisíc, to chtějí 75 tisíc?

Martin Engel: Jasně, je to pořád to samé. Velmi mne mrzí, že tam použili to, co národ rozděluje, tedy absolutní množství peněz, nikoliv kolik to reprezentuje v hodinové mzdě. Jenom pro představu, je to jeden a půl násobek úvazku, a ještě nikoliv jen se základním platem, ale s 30 hodinami přesčasů. Jeden úvazek je tedy 200 hodin.

Když si to podělíme, bavíme se o 180 až 360 korunách za hodinu za vysoko kvalifikovanou, náročnou práci, s dalším povinným postgraduálním vzděláváním. Vůbec si nemyslím, že se vymykáme něčemu rozumnému na trhu práce. Naopak si myslím, že je to velice umírněná představa. Když vezmete, že ve fastfood dostanete přes stovku na hodinu a my chceme pro začínajícího lékaře 180 korun na hodinu, držíme se spíše při zdi.

A za druhé, pokud jde o ty zdroje, pořád slyšíme, že je krize. Ano, já nepopírám, že nějaká krize je, ale zatím ji vidí jen zaměstnanci na sobě. V tom ostatním o nějaké krizi nemůže být řeč, penězovody jsou nastavené a peníze utíkají ze systému o sto šest. Nevidím, že by se levněji stavělo, že by se nákupy zlevňovaly nebo vůbec omezily. Mám pocit, že byznys běží v neomezené míře a kmotři z toho mají pořád dost. Jediný, kdo by měl zase stát na okraji, jsou zaměstnanci. To je pro nás nepřijatelné. Nějaké hluboké hledání zdrojů není potřeba, stačí nekrást. Na to, aby tady rozumně fungovalo školství, zdravotnictví a policie je tu podle mně peněz dost.

Vaše věc: Zaslechl jsem argument, že pozornost by se měla soustředit na lékovou politiku. Například na to, že stále nejsou aukce léků.

Martin Engel: V lékové politice se něco málo stalo, ale obrovské rezervy tam přetrvávají. Nejde jen o lékovou politiku. Když se podíváte na projekt IZIP, na kterém se za těch deset let podepsaly snad všechny garnitury, stál dvě miliardy a je to prázdná schránka. Pořád se mluví, jak efektivně by měly hospodařit nemocnice, ale o tom, co dělají pojišťovny, se tiše mlčí. A mlčí se schválně, protože je připravený zákon, který dává pojišťovnám ještě větší kompetence. Měli by dokonce určovat síť zdravotnických zařízení. Pak se ptám, na co tady bude ministerstvo zdravotnictví?

Vaše věc: Jak je to vlastně s počtem lékařů? V době vyjednávání o memorandu nebylo jasné, kolik lékařů u nás pracuje v nemocnicích a jestli jich je hodně, nebo málo.

Martin Engel: Situace se od té doby nezměnila. Musel by se udělat personální audit, ale to není v mé kompetenci. Když jsme si dělali analýzy, nikdy jsme se nedostali přes 14 tisíc, ale podle ministra je nás 18 tisíc nebo ještě víc. On sám však připustil, že to číslo není pravdivé. Další naprosto nepravdivé číslo je o počtu přesčasových hodin na jednotlivého lékaře. Pan ministr si myslí, že situace vážná není, a já mu naopak tvrdím, že je velmi vážná. Přetížení lékařů je obrovské. Až dojde na evropské předpisy od 1. 1. 2013, že se smí dělat jen osm přesčasových hodin týdně, tak se podle mne zdravotnictví zhroutí. Nebo se bude zase švindlovat, a to já rozhodně podporovat nebudu.

Vaše věc: I kdybyste nevyhlásili nějaký další exodus, tak samotná evropská regulace povolených pracovních hodin v nemocnicích může způsobit to samé nebo něco ještě horšího?

Martin Engel: Určitě. A ještě si musíme uvědomit, že vedle toho pan ministr svou činností dál vyhání české lékaře z republiky, po stovkách ročně. Naše akce, i když byla velmi úspěšná, pouze zastavila růst odchodů, ale nevrátila to na nižší číslo. Teď, kdy chce z podepsaného memoranda udělat bezcenný kus papíru a po dalších rozhodnutích ministerstva, odejdou další stovky doktorů. Lituji ty, kdo přijdou po něm a budou muset vytvářet funkční systém bez lidí. To se ještě nikdy nikomu nepovedlo.

Vaše věc: Ve chvíli, kdy se omezí počet povolených pracovních hodin, prudce klesnou i příjmy lékařů?

Martin Engel: Samozřejmě, proto jsme také chtěli, aby se upravil základní plat. Přesně v souladu s tím, že se omezí počet přesčasových hodin. Myslím, že se téhle vládě podařilo relativně dobrý, velmi funkční zdravotní systém posadit úplně na bazál. A připravují se na to, protože teď ty zákony o dostupnosti zdravotní péče, to už je o několika hodinách autem. Taky tady mohou být tři zdravotní zařízení na republiku, a pak nás bude samozřejmě zase moc…

Ale opakuji, zatím nikdo nevymyslel funkční zdravotní systém bez lidí. Lidé jsou to nejcennější, co v tom systému je. Budovu postavíte, přístroj koupíte, ale výchova lidí je úkol na hodně, hodně let. Pro mne je alarmující, že mladí lékaři, nebo lidé na pomezí medika a hotového lékaře nemají vůbec zájem o nástup do českého zdravotnictví.

Vaše věc: Čím byste doložil své tvrzení, že český zdravotní systém byl před těmito zásahy relativně dobrý a velmi funkční?

Martin Engel: Dá se to doložit čísly. Ve statistikách OECD jsme se příliš neodchylovali ani počty postelí, ani počty lékařů od průměru v Evropské unii. Myslím, že kvalita zdravotnictví je rozhodně srovnatelná se sousedními zeměmi. Víme, že tu a tam se něco nepovede, ale to bohužel platí i v ostatních zemích. Tím, že jde o lidské životy a lidské zdraví, je ta oblast citlivější, ale rozhodně nikdo nedělá chyby schválně. Vezměte si ekonomy nebo manažery, těm se řekne, že pochybili, ale nic se neděje, zatímco lékaři jsou za to kolikrát i souzeni. A musím říct, že je to chyba systému, protože jich tam je čím dá míň, pracují kolikrát i nad svoji odbornost, a to pak k tomu vede.

Vaše věc: Už jste se rozhodli, jak budete reagovat na postoj ministerstva zdravotnictví?

Martin Engel: Samozřejmě, představu mám, ale musím ji nejdřív projednat v rámci své organizace. Teď se nejedná jen o platy lékařů, ale i zdravotních sester, tak to musíme projednat i s jejich odborovou organizací. Až najdeme průnikové řešení, budeme každého informovat, co bude dál.