Miroslav Němec: V zahraničí nás poškozují jak političtí burani, tak novinářské hyeny

Stydím se, když vidím současného ministra zahraničí Schwarzenberga, který je dokonce místopředsedou české vlády, jak všude spí, čímž dává zcela nepochybně názorný příklad studentům, kteří ho tak vehementně prosazovali do funkce českého prezidenta, jak mají pracovat. Zřejmě se jim líbí, jak si z nás díky tomu dělá celý svět legraci a všechny nás považuje za Švejky.

Podívejme se však na tyto a některé další negativní příklady jiným úhlem pohledu. Senzacechtiví novináři natáčeli Havla s žejdlíkem piva či s panákem tvrdého alkoholu v ruce jistě s dobrým úmyslem, přiblížit ho dělnému lidu, neboť kdysi stejným způsobem, sedícího v hospodě, prezentovali prezidenta Zápotockého. Jaksi jim ovšem unikalo, že to samotného Havla v očích veřejnosti spíše poškozuje a většina lidí mu pak dávala nálepku opilce. Obdobně to bylo i s Jiřím Dientsbierem starším, jehož družnost a sklony k alkoholu byly veřejnosti dostatečně známy, ale natáčet ho, jak ho dva pochopové doslova vynášejí z letadla, bylo nanejvýš nechutné a divím se, že si to dovolil tehdy někdo vůbec odvysílat. Obdobně nechutné bylo fotit a natáčet bývalého předsedu vlády Paroubka, který jen v trenýrkách chodil po své zahrádce u chatky, bývalého předsedu vlády Topolánka bez jakéhokoli oblečení u jakési vily v Toskánsku, či Miloše Zemana jak objímá stromy na Vysočině či si dává panáka Becherovky. Jediným cílem novinářů zde totiž bylo tyto politiky zesměšnit a poškodit.

I politici jsou lidé a je pravdou, že dělají chyby stejně tak, jako ostatní, ač by si – ve svých funkcích – měli dávat podstatně větší pozor. Je však etické, aby byli takto ukazováni lidu? Kde je nějaká profesionální čest novinářů, kameramanů, režisérů, střihačů a řady dalších, včetně ředitele či šéfredaktora konkrétního média, kteří rozhodují o tom, že tyto a další podobné záběry budou veřejně prezentovány v tisku či dokonce v televizi? Uvědomuje si takový senzacechtivý novinář, jak nás, jako Českou republiku, zveřejnění takových záběrů poškozuje v zahraničí?  

Když vidím záběry současného ministra zahraničí Schwarzenberga, jak tvrdě spí téměř na každém jednání, ale i na státní návštěvě v zahraničí a směje se tomu celý svět, nebo jak virózou postižený prezident Zeman vrávorá poblíž korunovačních klenotů, pokládám si otázku, zda se vůbec mají takové události natáčet a fotografovat a když už jsou nechtěně natočeny jakési „abnormality“, proč nejsou před zveřejněním materiálu vystřiženy? Vždyť za kvalitu a úroveň zpravodajství vždy někdo zodpovídá, a když už jsou jeho podřízení chudí duchem a místo objektivních a kvalitních informací, které mají náležitou úroveň, vyhledávají spíše senzace, které nemají co dělat se svobodou informací a následně poškozují naše státní zájmy v zahraničí, je třeba jim domluvit a pokud se bude situace a zaměřenost tímto směrem opakovat, je třeba s takovými novináři vyrazit dveře a doporučit jim, aby se šli živit třeba jako přidavači u zedníků na stavbě, neboť na to bude jejich intelekt postačovat.

Ani se nedivím některým novinářům, že záměrně poškozují naše politiky, když pracují pro noviny, které jsou v německých (Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, Deník), švýcarských (Týden, Instinkt) a německo-švýcarských rukou (Reflex, Blesk, Aha) či pro soukromou televizi v držení zahraničních subjektů, ale když tak činí naše státní – Česká televize, minimálně bych si předvolal jejího ředitele a důrazně bych ho upozornil, že zatahování praktik TV Nova, kterou tento univerzální ředitel dříve řídil, do zpravodajství veřejnoprávní televize je i v demokracii – ve státním zájmu – nežádoucí a i zpravodajství má mít určitou profesionální kvalitu.

Možná ale, že tu kvalitu nemá dnes kdo nové adepty těchto profesí učit, protože takřka všichni kvalitní učitelé byli po převratu vyhozeni a na jejich místa byli dosazeni různí „nedouci“, kteří získali vědecko-pedagogické tituly často jen díky svým politickým aktivitám. Na přednáškách plácají nesmysly o zločinech komunismu (který však u nás nikdy nebyl, byl to totiž socialismus), deformují dějiny, prosazují nevídané experimenty a schovávají se za nesoudnými studenty, kterým často tito „šmudlové“ ve funkcích vysokoškolských učitelů a akademických funkcionářů vyhovují, protože jejich nároky na studenty jsou minimální právě proto, aby se náhodou neukázalo, že oni sami nic neumí. 

Opravdu se máme čím (kým) chlubit!?!