Německo se omluvilo za masakr SS v Itálii

Středem vzpomínkového shromáždění byla  obec ve které mezi květnem až září 1944  šesti jejích částech Sassalbo, Mommio, San Terenzo, Bardine di San Terenzo, Vinca a Tewreano došlo masakrům tamního obyvatelstva. Tu provedla 16. SS-divize panceřových granátníků „Říšský vedoucí (Himmler)“ pod velením  SS-Sturmbannführera Redera nositele rytířského kříže. Na jeho rozkaz, které  zdůvodnil  odvetou za akce italských partyzánů, bylo povražděno 1830 civilistů a další lidské životy má na svědomí  při potlačování varšavského povstání kam byla jeho jednotka vyslána. Koncem války byl zraněn a padl do zajetí v jednom z rakouských lazaretů  a internován v Anglii odkud byl v roce 1948 vydán do Itálie. Po třech letech byl postaven před vojenský soud v Boloňa a odsouzen za válečné zločiny na doživotí. Zde strávil ve vězení 33 let, kdy o jeho předčasné propuštění usilovalo Rakousko jako tzv. ochranná mocnost přesto že Reder se již v roce 1934 zřekl rakouského státního občanství ve prospěch německého. Ačkoliv se tak stalo ještě dávno před anšlusem Rakouska k Třetí říši bylo mu vráceno v roce 1956 zpět   a získal s tím i statut válečného zajatce ve smyslu ženevské konvence s výhodou zvláštního zacházení.

Rakouští politici, zejména Svobodné strany Rakouska FPÖ usilovali o jeho předčasné propuštění. K tomu se připojila i řada seriozních německých listů jako  Die Zeit a Frankfurter Allgemeine Zeitung. Vše vyvrcholilo v roce 1984 kdy Reder  jako kajícník se obrátil s dopisem na pozůstalé obětí SS jednotek, které byly pod jeho velením a žádal o odpuštění. Nakonec byl  propuštění 24.ledna 1985 z vězení.  Poté co se vrátil zpět do Rakouska odvolal všechny své omluvy a jeho příjezd vyvolal velký skandál. Po překročení hranic jej přivítal tehdejší ministr obrany za Svobodné Friedhelm Frischenschlager demonstrativním podáním ruky. Stalo se tak signálem pro otevření diskuse o nacistické minulosti Rakouska, která se vede dodnes.  Walter Reder zemřel jako 75letý důchodce v roce 1991  ve Vídni a pozůstalým  po jeho obětech  se dostalo omluvy teprve nyní po sedmdesáti pětiletech.

Ilustrační foto