Olympijská šampionka Věra Čáslavská slaví kulatiny

Čáslavská se již v útlém věku projevila jako velký sportovní talent. V 16 letech poprvé soutěžila na mistrovství světa ve sportovní gymnastice v Moskvě. Brzy začaly přibývat první úspěchy. V roce 1959 získala první zlatou a stříbrnou medaili na mistrovství Evropy v Krakově za kladinu a přeskok. Na mistrovství světa, jež se konalo v roce 1962 v Praze, brala hned tři cenné kovy.

Největšího, ba fenomenálního úspěchu, však Čáslavská dosáhla na olympiádě v Tokiu (1964) a olympiádě v Mexiku, konané o čtyři roky později, kde se stala miláčkem místního publika a kde si rovněž vzala J. Odložila. Na olympiádě v Tokiu získala Čáslavská tři zlaté medaile – ve víceboji, za přeskok a kladinu. Před ,,historickou” olympiádou v Mexiku dokázala ještě vybojovat v roce 1965 na mistrovství Evropy v Sofii úctyhodných pět zlatých medailí. Na olympiádě v Mexiku v roce 1968 pak její sportovní forma vygradovala a získala celkem čtyři zlaté kovy – za cvičení na bradlech, v prostných, za přeskok a ve víceboji. Tím se zařadila do historie československého olympionismu a stala se jednou z nejúspěšnějších československých sportovkyň vůbec.

Tyto pronikavé úspěchy však šly v ruku v ruce s nepřízní komunistického režimu, který ji po jejím podpisu manifestu Dvatisíceslov z roku 1968 zavrhl. Čáslavská byla vyloučena v roce 1971 z Československého svazu tělesné výchovy a sportu. V sedmdesátých letech se začala zabývat trenérskou činností, dva roky (1979 - 1981) trénovala v Mexiku. Po roce 1989 se stala poradkyní prezidenta V. Havla pro otázky sportu. V letech 1990 – 1992 vykonávala funkci předsedkyně Československého olympijského výboru. V letech 1995 – 2001 byla též členkou Mezinárodního olympijského výboru. Potom se stáhla do ústraní a s veřejností komunikovala jen málo. Rozhovory s novináři poskytovala jen výjimečně.

V současné době můžeme v našich kinech zhlédnout dokument o této legendární gymnastce, který natočila O. Sommerová.