Ondřej Kosina: Bude mít Slovinsko levicového prezidenta?

Důležitou součástí předvolební kampaně byly televizní a rozhlasové debaty, v nichž exceloval právě Borut Pahor, ačkoliv průzkumy preferencí tuto skutečnost příliš nereflektovaly. Podle průzkumu z 9. listopadu by zvítězil Danilo Türk s 43,8 % následovaný Borutem Pahorem s 33,6 % a Milanem Zverem s 22,6 % hlasů. V předchozích šesti průzkumech z 5. – 8. listopadu byla dosavadnímu prezidentovi přisuzována podpora v poměrně velkém rozpětí od 24,8 % do 44 % hlasů a šel tak do volby jako favorit. Podpora Pahora oscilovala mezi 21,4 % a 31 %. Nejslabším kandidátem byl od počátku Zver, jehož rating se pohyboval v rozpětí 14,2 % - 25 %. Volební výsledky však ukázaly, že sociálně demokratický kandidát byl v průzkumech silně podhodnocen.

Borut Pahor uvažoval o prezidentské kandidatuře již v roce 2007, ale nakonec dal přednost parlamentním volbám, v nichž Sociální demokracie zvítězila a on se stal premiérem. V září 2011 však jeho levostředová vláda ztratila důvěru parlamentu kvůli kontroverznímu návrhu důchodové reformy, rostoucí nezaměstnanosti a dalším ekonomickým obtížím. Sociální demokraté se tak na pozici nejsilnější levicové strany udrželi pouze necelé jedno volební období, neboť do roku 2008 byli ve stínu liberálních demokratů. V předčasných parlamentních volbách 4. prosince 2011 vyhořeli a se ziskem 10,5 % se propadli až na třetí místo. Pahor byl sice zvolen poslancem, ale v červnu 2012 neobhájil post předsedy Sociální demokracie, byv poražen Igorem Lukšičem. Následně oznámil, že se bude ucházet o prezidentskou funkci a získal podporu své strany a liberálně konzervativní Občanské listiny. Pro Boruta Pahora hlasovalo 40 % voličů a postupuje tak do druhého kola jako favorit. Vyjádřil překvapení nad silou voličské podpory a prohlásil, že zůstane kandidátem, který není limitován pouze jednou částí politického spektra.

Bývalý diplomat v OSN a profesor Právnické fakulty Lublaňské univerzity Danilo Türk se rozhodl obhajovat prezidentský mandát i pro druhé funkční období. Už před pěti lety kandidoval jako nezávislý s podporou pěti politických stran a v prvním kole skončil na druhém místě. Ve druhém kole však zvítězil a porazil svého vyzyvatele Lojzeho Peterleho. Türka podporují dvě parlamentní strany levého středu – Pozitivní Slovinsko a Demokratická strana důchodců Slovinska – a čtyři neparlamentní: Liberální demokracie, Demokratická strana práce, Strana pro udržitelný rozvoj a sociálně liberální formace Zares. Ačkoliv jej průzkumy výrazně favorizovaly, skončil s 35,8 % na druhém místě. Je však možné, že se bude opakovat situace z roku 2007 a ve druhém kole Türk osloví více voličů než jeho vyzyvatel.

Sociolog a exministr školství a tělovýchovy v pravicové vládě Janeze Janši v letech 2004 – 2008 Milan Zver šel do volby jako kandidát křesťansko-demokratických a konzervativních formací – Slovinské demokratické strany (SDS) a Nového Slovinska. V roce 2009 byl zvolen poslancem Evropského parlamentu za SDS. Zisk 24,2 % hlasů stačil pouze na třetí místo a do druhého kola tak Milan Zver nepostupuje. Poděkoval svým voličům a oznámil, že se ještě nerozhodl, kterého ze dvou postoupivších kandidátů podpoří.

Volbu poznamenala rekordně nízká účast 48 %. Pro srovnání – prvního kola v roce 2007 se zúčastnilo o deset procent voličů více. Prezident Türk zmínil, že nízká volební účast je důkazem zklamání lidí z politické situace v zemi. Vzhledem ke skutečnosti, že kandidát pravice v prvním kole vypadl, je odpověď na otázku položenou v nadpisu tohoto článku zřejmá – Slovinci totiž budou 2. prosince vybírat ze dvou kandidátů levého středu.