Pohled k západním sousedům

Konkrétně se zmiňuje milion a 250 tisíc eur, které Steinbrück získal jako honorář za své četné přednášky a řečnická vystoupení povětšinou na odborných ekonomických a finančních fórech. I když údajně vše přiznal a řádně zdanil sazbou blížící se k polovině základu, zdaleka tím celou záležitost nevyřešil. Právě naopak, ukazuje se, že mu astronomické honoráře, pohybující se průměrně kolem 15 tis. eur za jedno vystoupení, mají za zlé i členové jeho strany a potenciální voliči z řad sympatizantů SPD. Ralf Stegner, člen levicového křídla SPD, v Die Welt přiznává, že k tak vysoké sumě bude většina členů SPD vzhlížet s pochybnostmi a nedůvěrou.

Steinbrückovo odhalení inspirovalo diskusi vedoucí k jádru podstaty politiky jako veřejné služby. Berlínský deník Tagesspiegel vyzývá k hlubšímu pohledu na současnou podobu politického systému, konkrétně na politickou třídu vedoucích profesionálních politiků, ke které Steinbrück patří. Zastupování voličů nebo stran už není jejich hlavním zaměstnáním, to je práce pro poslance ze zadních lavic, kteří do parlamentu proniknou na jedno nebo na dvě období. Zkušení profesionální politici jsou státními manažery, pro které platí osobitá pravidla. Podle Tagesspiegel je státní manažer Steinbrück zkušeným hráčem ve hře politických elit s rafinovanými spojenci či oponenty z řad zástupců velkých firem, finančního sektoru, odborových svazů, lobbystických skupin. V porovnání s těmito zástupci se může odměna politika za svou práci zdát neadekvátní. Proto politici využívají možnosti přivýdělku jako najatý řečníci nebo konzultanti, často pro finanční instituce. Financial Times považuje v této souvislosti zveřejněný seznam Steinbrückových honorářů za působivý a v jistých případech divný. Konstatuje, že politici rádi přijmou to, co trh nabízí dobrým řečníkům. Přidává také komentář, že příspěvek 25 tisíc eur od veřejně prospěšné společnosti v Bochumi vrhá stín pochybností spíše na zadluženou Bochumskou radnici než na řečníka. Každopádně řada příspěvků a komentářů spěje k volání po důslednějším vymezení toho, co poslanec smí a nesmí provozovat jako vedlejší činnost.

V Německu patří Steinbrück mezi nejoblíbenější politiky. S jeho politickou prací je podle průzkumu z počátku října spokojena převážná většina obyvatel (59%). V tomto ohledu je nejlépe hodnoceným opozičním politikem, těsně před stranickou kolegyní Hannelore Kraftovou, která vládne v nejlidnatějším regionu země. Příznivější hodnocení než Steinbrück dosáhla pouze kancléřka Merkelová, se níž je spokojených 67% a současný ministr financí Wolfgang Schäuble, jenž svou práci vykonává ke spokojenosti 64% obyvatel Německa.

Podle deníku Spiegel, analyzujícího průzkumy několika agentur na průzkum veřejného mínění, pozvedla Steinbrückova nominace aktuální volební zisk strany SPD nad hranici 30%. Po kontroverzní záležitosti se soukromými příjmy však tato vlna rychle opadla, zatím se však jeví, že nijak dramaticky. SPD je na tom dnes s podporou voličů výrazně lépe, než v posledních federálních volbách na podzim 2009, kdy získala 23% hlasů.

Podle aktuálních průzkumů TNS Enmind a Forschungsgruppe Wahlen představuje aktuální volební zisk SPD 29% hlasů, podle Infratest Dimap je to 30% a podle agentury Forsa 26%. Zisk vládní CDU je podle zmiňovaných agentur na úrovni 38%. Po volebním vítězství, kdy ji podpořilo bezmála 34% hlasujících, zaznamenala sice v létě 2010 mírný pokles zájmu, jinak si ale udržuje stabilní podporu, která v posledních měsících ještě vzrostla. Voličská podpora koaliční FDP se pohybuje na hranici 5%. Od posledních federálních voleb, kdy získala 15%, ztratila dvě třetiny voličů. Členové vlády za FDP, Guido Westerwelle a Phillipp Rösler, jsou občany vnímáni převážně negativně. Platí to zejména o ministru hospodářství a technologií, současnému předsedovi FDP Röslerovi, s jehož prací je nespokojených až 71% Němců.

Zelení, po rapidním nárůstu preferencí v první polovině minulého roku, kdy jejich zisk atakoval hranici 25%, dosahují letos stabilní podpory kolem 12 - 13% voličů, tedy o procento až dvě více, než získali v posledních volbách. Levicová strana Die Linke by podle průzkumů v současnosti získala 7 - 8% hlasů, tedy výrazně méně než na podzim 2009, kdy je volilo bezmála 12% německých voličů. Po nadějných výsledcích v první polovině letošního roku se v průzkumech stále propadají Piráti. Strana, která v dubnu a květnu dosahovala podpory přesahující 10%, má dnes přízeň 4 - 5% voličů.

Do voleb do Německého spolkového sněmu zbývá necelý rok. O vývoji volebních preferencí a zajímavostech z předvolebního klání u našich západních sousedů Vás budeme na stránkách portálu Vaše věc průběžně informovat.