Richard Seemann: Virtuální německo - čínský summit

Kancléřka také vyzvala Čínu, aby obnovila dialog o lidských právech s odkazem na situaci v Hongkongu, kde Peking podle ní omezuje politické svobody tzv. bezpečnostním zákonem. Čínský premiér Li Kche-čchiang sice připustil, že Německo a Čína mají v některých oblastech odlišné názory, ale vyzval k bilaterálním vztahům na základě rovného zacházení a nezasahování. V hospodářské politice se obě strany zasazují o multilateralismus a volný obchod, zdůraznil Li.

Předsedkyně německo-čínské parlamentní skupiny sociální demokratka Dagmar Schmidtová vyzvala k pokračujícímu dialogu s Čínou o situaci v oblasti lidských práv. S ohledem na vládní konzultace uvedla pro Deutschlandfunk, že diskuse by měly být použity k tomu, aby se tato otázka znovu a znovu objevovala, protože Peking by se neměl zbavovat odpovědnosti. Je proto správné, že Německo spolu se svými evropskými partnery šlo příkladem tím, že uvalilo na Čínu sankce, i když by bylo však naivní domnívat se, že toto jediné by okamžitě změnilo politiku Pekingu. 

Německo vyzvalo Čínu, aby otevřela své trhy zahraničním investorům. V rámci vládních konzultací státní tajemník spolkového ministerstva hospodářství Marco Wanderwitz vyzval čínskou stranu, aby byla otevřena trhu a zrovnoprávníla podmínky. Zástupce z Číny ubezpečil, že s novým pětiletým plánem do roku 2025 chce Čína usnadnit zahraničním společnostem investice na svém území. 

Politolog Státního čínského institutu pro mezinárodní studia v Šanghaji Jian Ye řekl, že i když jsou vztahy mezi Čínou a EU v současné době poměrně chladné, s Německem přesto funguje hospodářská spolupráce v této oblasti dobře. Před třemi lety, řekl Friedolin Strack, který hovoří za Federaci německého průmyslu, bych se do mikrofonu neopovážil říci, že máme co do činění v Číně s autokratickým systémem. Dnes to samozřejmě děláme a stěžujeme si na porušování lidských práv v Číně a tak tomu bude i nadále. 

I ve skupině Volkswagen, která je považována za zvláště nekritickou pro komunistickou vládu, si jsou vědomi nové obecné situace mezi Berlínem a Pekingem. Šéf společnosti Volkswagen v Číně Stephan Wöllenstein, hovořil sice před deseti dny na autosalonu v Šanghaji o lepších rámcových podmínkách v Číně než kdykoli předtím, vnímá však, že se musí vypořádat s určitým napětím, což žádá dosáhnout rovnováhy jak nejlépe najít vztahy mezi různými zájmy.

Skutečností však je, že lidová Čína byla v loňském roce nejdůležitějším obchodním partnerem Německa, s objemem obchodu téměř 212 miliard eur. Covid pandemie nepoškodila obchod mezi oběma zeměmi, ale dokonce naopak. V Německu je obrovská poptávka po technologických výrobcích vyráběných v Číně a ta zase má zájem o německé automobily a stroje. Vzhledem k tomu, že Německo má s Čínou tak úzké ekonomické vazby, říká Nathan Attrill z „Australského centra strategické politiky“, nemusí se zdržovat kritiky čínského vedení ze strachu z možné odvety.

V Pekingu si uvědomují, že nynější šestá mezivládní konzultace mezi Čínou a Německem byla poslední pod vedením kancléřky Angely Merkelové. Je zde považována za ručitelku pročínské politiky a pokud se stane Armin Laschet kancléřem, bude jejím pokračovatelem. Když však zvítězí ve volbách Zelení a povedou novou vládu, pak to bude pro vztahy obtížnější než za nynější černo-červené koalice. Nakonec však německá vláda vedená zelenými se stejně vrátí k normálu, aby dělala to, co je nejlepší pro německé národní zájmy a tím je pokračující spolupráce mezi oběma zeměmi.

Myslím si, prohlásila Dagmar Schmidtová, že je důležité stále spolu mluvit. Mosty nebudou zbořeny, aby se na nich mohly řešit mnohé problémy, které ovlivňují obě země. Je to otázka lidských práv, ekonomické spolupráce, ochrany klimatu a dalších oblastí, ve kterých musíme navzájem spolupracovat, prohlásila předsedkyně německo - čínské parlamentní skupiny.