Rostoucí despekt světa vůči USA

Zdá se, že Obamova éra byla dobou, kdy svět velice důvěřoval Spojeným státům. Pochopitelně zejména až na Rusko. Prezidentu Obamovi důvěřovalo v posledním roce jeho vlády 64 % respondentů z celého světa. Prezidentu Trumpovi dnes důvěřuje jen 22 % respondentů a s výjimkou dvou zemí, Izraele a Ruska, dochází vlastně téměř všude a to často k významnému poklesu důvěry v amerického prezidenta.

Klesá rovněž počet těch, kdo vidí kladně roli USA ve světě. V posledním roce Obamovy vlády to bylo 64 % dotázaných, nyní po pěti měsících vlády Trumpovy je to jen 49 % respondentů.

K největšímu poklesu samozřejmě dochází v případě Mexika, kde oblíbenost USA klesla z loňských 66 % za Obamy na 30 % v prvních měsících vlády Donalda Trumpa.

To, že západoevropská média jsou protitrumpovská, není potřeba nijak zvlášť zdůrazňovat. Ale některé Trumpovy kroky jsou prostě z hlediska evropského veřejného mínění, a zejména z hlediska občanů západní Evropy, silně kontroverzní.

Je to např. pozastavení vstupu lidí přicházejících do USA z Blízkého východu, vypovězení smluv o obchodě a zejména o klimatu. Velmi silně působí, a to nejen na Mexičany, ale i na občany mnoha dalších zemí především západní Evropy, připravovaná výstavba zdi na mexické hranici.

Zdá se, že za Obamovy vlády byly vnímány jako americký kolorit zejména v západoevropských demokraciích negativně zprávy o nepřiměřených útocích policie zejména proti Afroameričanům.

Dnes je všechno jinak a těch výhrad zásadního charakteru je velmi mnoho. Trumpova politika se zdá být nekonzistentní a hůře předvídatelná pro občany zejména západní Evropy, kteří byli zvyklí na jistou konzistentnost politiky USA v době Obamova prezidentství.

Zdá se, jako kdyby Trump trvale improvizoval. Samozřejmě je smutné, a to je zřejmě druhý důvod poklesu prestiže USA ve světě, že Trump získal určitou nálepku politika jdoucího proti pokroku a hájícího sobecky jen úzké americké zájmy a zájmy těch nejbohatších. Jistě nepřispělo ani to, že Trump tlačí své spojence z NATO do razantního navyšování vojenských výdajů. Lidé v tom obecně vidí snahu vylepšit zisky amerických zbrojařských koncernů.

S výjimkou Obamy, který působil na světové veřejné mínění převážně velmi pozitivně (snad s výjimkou Ruska) je Trump již druhým prezidentem v krátké době, tedy po Georgovi Bushovi ml., který se pohybuje v trendu poklesu prestiže USA ve světě. Americká liberální média se zdají být až příliš krutá ve vyjadřování vůči D. Trumpovi. Ale upřímně, to jim dává dost nábojů ke střelbě po něm. Posledním nábojem pro velkorážnou zbraň je jeho zásah proti systému zdravotního zabezpečení, tzv. Obama care, který připraví během krátké doby o přístup ke zdravotnímu pojištění okolo12 milionů lidí a během krátké doby několika let dvojnásobek.

Prostě Trump a jeho politika představují v očích větší části světa sobectví a škodí prestiži USA ve světě. Výjimkou jsou státy, jako jsou Rusko, Vietnam i do jisté míry (překvapivě méně, než bych očekával) i Izrael.

Jiří Paroubek