V čele strany Levice stojí ženy

Hennig-Wellsowová a Wisslerová mají stranu vést po dopisovém schválení členstvem společně a dovést ji do vlády. Hennig-Wellsowá to již v Durynsku procvičovala a věří, že její strana by neměla čekat na splnění dalších levicových požadavků. Wisslerová je naproti tomu opoziční politička, která je šéfkou strany v hesenském zemském parlamentu. Na otázku týkající se účasti na spolkové vládě se preventivně vyhýbá konjunktivu: „Kdyby existovala vláda, v níž by bylo možné přerozdělovat prostřednictvím spravedlivé daňové politiky, v níž by bylo možné konečně zajistit sociální spravedlnost, dobrou vzdělávací politiku, ekologická restrukturalizace, pak by samozřejmě byla k tomu připravena“

Antikapitalismus a tzv. Durynská cesta byla často zmiňována v hlavním návrhu stranického sjezdu. Hennig-Wellsowá to charakterizuje takto: „Durynská cesta pro nás znamená, že „ráno stojíme před bránou továrny Siemens a podporujeme požadavky jejich zaměstnanců a poté zablokujeme AfD, aby nacisté nemohli pochodovat městem, v době oběda vyjednáme zákony s koaličním partnerem a večer spolu budeme tančit a pít.“

Společně mají názor na odmítání zahraničního nasazení Bundeswehru, pod zásadou, že neexistuje malá válka a strana Levice vždy hájila důslednou mírovou politiku.“ Hennig-Wellsowá, ale vidí určitou výjimku v účasti na mírových operacích modrých přileb OSN. 

FRANKFURTER ALLGEMEINE SONNTAGSZEITUNG upozorňuje, že dvakrát od založení Spolkové republiky Německo bylo možné sestavit spolkovou vládu s levicovým zaměřením se sociální demokracii. Bylo to možné jen proto, že levicový partner udělal dvě věci: internalizoval německou příslušnost k Západu a přijal NATO. Postkomunistická strana Levice však tomu rozhodně čelí a tím si uzavřela cestu do spolkové vlády.