Vláda národního porozumění přivedla republiku ke svobodným volbám

Vládu vedl slovenský právník M. Čalfa (*1946), který předtím zastával funkci ministra pro legislativu a byl předsedou Legislativní rady vlády ČSSR. Nová vláda byla po od 25. 2. 1948 letech první vládou, kde již komunisté neměli většinu. V kabinetu zasedlo 10 komunistů, 2 zástupci Československé strany socialistické, 2 zástupci Československé strany lidové, 7 členů vlády nemělo stranickou příslušnost. ,,Vláda národního porozumění" vznikla týden poté, kdy prezident jmenoval tzv. vládu ,,15:5", kde komunisté měli 15 zástupců a opozice pouze 5.

Takové mocenské rozdělení sil však podle Občanského fóra již neodpovídalo ,,revoluční" situaci a náladám ve společnosti, kdy byla KSČ v trvalé defenzivě. Proto si vynutilo rychlé odstoupení vlády, premiér L. Adamec zároveň podal 7. 12. 1989 demisi, aby si uvolnil ruce pro možnou kandidaturu na prezidentský post. OF mělo v tuto chvíli dvojjediný požadavek: chtělo ustavit vládu, kde by komunisté pozbyli většiny a požadovalo okamžité odstoupení G. Husáka jakožto symbolu normalizace ihned po uvedení této vlády do funkce. Jinak hrozilo dalšími nátlakovými akcemi a demonstracemi.

Již tři dny po Adamcově demisi jmenoval G. Husák Čalfovu vládu a vzápětí odstoupil. Jednalo se o jeho poslední formální akt ve funkci prezidenta republiky, jímž byl od roku 1975. Čalfově vládě se podařilo splnit základní úkoly, které si předsevzala. První svobodné volby se konaly 8. - 9. 6. 1990 a podle očekávání zvítězilo OF se ziskem 53, 15%, což se rovnalo 3 851 172 hlasům.

Čalfa potom stanul ještě v čele druhé postkomunistické vlády (,,vládě národní oběti"), která úřadovala do 2. 7. 1992, když byla vystřídána poslední československou vládou J. Stráského.