Vladimír Dbalý: Jak zastavit doktora Hegera aneb Konec zdravotnictví v Čechách

Takto pojatá forma odstátnění v představách stávajícího vedení rezortu zdravotnictví pod kuratelou TOP 09 bude spočívat především v takové změně statutu dosud státem plně vlastněných nemocnic, která umožní nově zřízeným dozorčím radám (zpravidla devítičlenných), v nichž ale stát bude zastoupen minoritně, manipulovat s nemocnicemi jakýmkoliv směrem a způsobem bez možnosti státu to jakkoliv ovlivnit.

Ministerstvo zdravotnictví v průběhu minulého roku v podstatě zcela rezignovalo na jakékoliv koncepční reformní úsilí. Kormidlo rozhodování v systému zdravotnictví tedy ponechalo zdravotním bankám. Nyní by se  de facto navíc vzdalo rozhodovací role nad obrovským státním majetkem. Dle našich odhadů se jedná o 100 až 150 miliard korun vysoký majetek jen v případě fakultních nemocnic! 

Navíc, jen pro příklad, investice státu do Fakultní nemocnice Motol byly v posledních letech každoročně ve výši několika miliard korun. Otevírá se tak cesta ke kompletní privatizaci českého zdravotnictví. Občané ze svých peněženek zaplatili nejpotřebnější opravy a vybavení to vše nyní mohou dostat do rukou soukromí investoři!

Ministerstvo zdravotnictví tak zcela dobrovolně odevzdává svou poslední pravomoc, tedy statutární kontrolu nad svými příspěvkovými organizacemi a státním majetkem. Ptáme se tedy ministra Hegera, jaké jsou pro to důvody? 

Současná strategie vládních ministrů spočívá v myšlence průzkumu bojem - "zjistíme, kam až to půjde". To je i tento případ. O této zcela zásadní a bezprecedentní revoluční změně neproběhla žádná široká diskuze. Naopak, vše se připravuje pěkně potichu.

Pokud k celému výše popsanému procesu skutečně dojde, nezbude než se ptát, zda má další fungování celého resortu ministerstva zdravotnictví vůbec smysl. A občanům nezbude nic jiného, než aby zůstali zdraví. Ministr Heger a jeho tým navzdory určitému reformnímu úsilí selhal. Toto není reforma, ale likvidace českého státního zdravotnictví v přímém přenosu.

Riziko nejasného vývoje v případě přijetí transformace nemocnic se týká především specializovaných a vysoce kvalitně personálně zajištěných nemocnic. Ty byly ostatně v minulých letech vybaveny sofistikovanou technikou srovnatelnou s tím nejlepším, co je v okolním světě. Sehraným a špičkovým týmům lékařů a sester to jistě na klidu v práci nepřidá. 

Nejzajímavější na celé věci ale je její načasování. Ministerstvo přichází s touto vlastně jedinou svou revoluční změnou pouhý rok před volbami. Nejspíše s úmyslem, že v počínající předvolební kampani nebude tomuto kroku věnováno tolik pozornosti. Ministr Heger je dnes vlastně již ze všech stran - opozičních i koaličních - kritizován za totální absenci alespoň zárodku koncepčních reformních kroků. Všichni ti, kteří jen slepě kritizují by si toto měli uvědomit a něco proti tomu rychle podniknout. Nejedná se totiž o nemocnice někde na okraji systému, ale o naše nejšpičkovější zdravotnická centra. 

Jestliže se někdo hádal o majetek církví, tak nyní by měl vyvinout o to větší úsilí. Nyní totiž jde o zdraví a životy těch nejvážněji nemocných pacientů!