Za Čestmírem Císařem

V inkriminovaném roce 1968 byl povolán z diplomatické mise z Rumunska a stal se tajemníkem ÚV KSČ, kde měl na starosti vědu a kulturu (v roce 1963 - 1965 zastával post ministra školství a kultury ve vládě J. Lenárta). Byl jedním z kandidátů na prezidenta republiky, ale nakonec se vzdal kandidatury ve prospěch generála L Svobody. Posléze zastával rovněž důležitou funkci předsedy České národní rady. V této době si získal renomé jednoho z nejvíce reformně uvažujících politiků, a proto se stal trnem v oku představitelům konzervativní kliky uvnitř KSČ (A. Kapek, V. Biľak, O. Švestka,E. Rigo) a přirozeně také Sovětskému svazu.

Během srpnové okupace Československa byl sovětskými jednotkami unesen, ale dokázal ze zajetí uprchnout a skrýval se na neznámém místě. V roce 1970 byl z KSČ jako rozvratný živel vyloučen a stáhl se z veřejného života. V 80. letech se aktivně angažoval v protirežimním hnutí a spoluzaložil Klub za demokratický socialismus Obroda, v němž se výrazně angažoval.

Císař vynikal i jako spisovatel a publicista. Napsal dvoje paměti, které jsou úctyhodným literárním počinem (na mysli mám zejména memoáry „Člověk a politik. Kniha vzpomínek a úvah), a protože byl „homo politicus", zajímal se o veřejné dění v zemi. Vždy pozitivně smýšlející Č. Císař zemřel ve vysokém věku 93 let.