Zbyněk Fiala: Bída pokračuje

Žádný zdravý vývoj jasné konjunktury, jen prohlubování závislosti na automobilovém průmyslu a německých exportérech, růst zásob, pokles spotřeby domácností, pokles reálných mezd v nepodnikatelské sféře (v podnikatelské sféře mzdy stagnují) a pokles pracovních míst. Řada sektorů je v čistém mínusu, ale ceny rostou, hnané světovými cenami potravin a ropy. To všechno najdeme za základním faktem, že HDP na konci prvního čtvrtletí 2011 vzrostl o 2,8 procenta meziročně a o 0,9 procenta jen za poslední čtvrtletí. Začínáme chápat, proč se Miroslavu Kalouskovi vytrvale nedaří vybrat dost daní a zkouší to zachraňovat zdražováním kdejakého poplatku.

Daří se automobilovému průmyslu a podnikům, které pracují pro německé exportéry, ale to je tak zhruba všechno.

Ve zpracovatelském průmyslu vzniklo devět desetin přírůstku hrubé přidané hodnoty (HDP bez vlivu daní a dotací). Značná část hospodářského růstu však nadále míří jen do zásob a v sedmi ze 16 odvětví ekonomiky ČR bylo vysloveně zle, protože vytvořily hrubou přidanou hodnotu nižší než před rokem.

Někde je propad strašný, jako třeba v zemědělství, kde se blíží 11 procentům. Na druhou stanu, občané mají jistě radost z toho, jak skvěle se v té bídě dařilo peněžnictví a bankám (mohutný růst skoro o 9 procent vyvrátil pomluvu, že klienty dokážou odírat jen v krizi). Velmi dobré výsledky vykázala i odvětví veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení (než se přijde na to, že šlo o heroický přírůstek ozvučení konferenčních sálů, jak to zavedl Alexandr Vondra, nebo něco podobného).

Spotřeba domácností opět o něco poklesla, tentokrát meziročně o 0,5 procenta. Tvorba hrubých fixních investic meziročně oproti nejhlubšímu krizovému propadu vzrostla, ale během prvního čtvrtletí opět obrátila dolů. Mzdy veřejného sektoru reálně poklesly o 3,3 procenta.

Průmysl vyskočil meziročně téměř o 13 procent, ale nejspíš se přitom dost zadýchal, protože z posledních měsíčních statistik za březen a duben víme, že průmyslová výroba už prudce brzdila tempo na polovinu. Analýza varuje, že v prvním čtvrtletí průmyslové „objednávky z tuzemska stouply jen o 3,4 procenta, což bylo výrazně méně než v každém z předchozích čtvrtletí 2010“. Objednávky ze zahraničí rostly naopak skvěle, o pětinu, nejvíc od roku 2006. Export do Německa vzrostl meziročně dokonce o čtvrtinu.

Jenže růst vývozních cen je pomalejší než růst cen dovozních (kde hraje velkou roli i ropa a další komodity). Ze čtvrtletního HDP je proto třeba odečíst 14,4 miliardy korun ztráty ze zahraničně-obchodních operací (a dojdeme tak k relativně novému ukazateli reálného hrubého domácího důchodu). Tuto ztrátu ze zahraničně-obchodních operací jsme zaznamenali i před rokem, ale nyní je dvakrát větší.

Přímé zahraniční investice mizí, nanejvýš někdo reinvestuje zisky, kterých už zde dosáhl. Pohybujeme se na úrovni desetiny toho, co bývalo před deseti lety. Kde jsou všechny ty výhody reformní smršti a propodnikatelských opatření, o kterých vláda Petra Nečase sepisuje stohy papíru, to je opravdu záhada.

Analýzu ČSÚ najdete na adrese:

http://czso.cz/csu/csu.nsf/6b5c18eccf5e21d7c1256c4d0034d22b/3107b4d04bf7f4c5c12578aa0020e851/$FILE/1109-11.pdf