Zbyněk Fiala: Boris hodil ručník, neví, co s Brexitem

Hlavní strůjce rozhodnutí britského referenda o odchodu z Evropské unie bývalý novinář a potom starosta Londýna Boris Johnson nyní ohlásil, že nebude kandidovat na post premiéra. Završil tím týden, ve kterém dal najevo, že žádný plán pro Brexit, postavený na vylhané argumentaci, nemá. Úvaha, že Británie vystoupí z unie, zablokuje volný pohyb pracovních sil na svém území, ale jinak zůstane na jednotném trhu, byla ve středu zbytkem členských zemí odmítnuta.  Nakonec Johnson reagoval na to – nejspíš s úlevou – že odpovědnost za kroky, které mohou vést ke konci Velké Británie (k Rozpojenému království bez Skotska a Irska) by rád převzal někdo jiný.

Znovu se začalo spekulovat o ministru spravedlnosti a hlavním představiteli Brexitu v Cameronově vládě Michaeli Govovi, přestože i on předtím zájem o křeslo premiéra výslovně vyloučil. Když si však všechno ještě jednou rozmyslel – a to je teď přístup, který se zdá být v současné Británii nejfrekventovanější - o vedení konzervativní strany se uchází další bývalý novinář, komentátor z londýnských Timesů. Připomeňme, že jeho nejbližší spojenec Johnson v letech svého novinaření vedl neméně tradiční periodikum, názorový týdeník Spectator.

Jasné je tedy zatím jen to, že Johnson odmítl šanci převzít vedení konzervativní strany a na nějaký čas, nejspíš do předčasných voleb, i britské vlády, a že to udělal právě ve chvíli, kdy měl naopak ohlásit svůj vstup do boje o vedení. Stál na pódiu v hotelu v centru Londýna při události, která byla svolána k ohlášení uchazečů o nástupnictví. Jeho projev se také zpočátku vyvíjel tímto směrem. Pochválil rozhodnutí o Brexitu a uvedl, že je čas začít vyjednávat obchodní dohody, nejlépe napřed s USA. Popisoval také své dosavadní politické úspěchy a pak se zaměřil na potřebu sjednocení strany i celé „velké britské rodiny“. Vyslovil přání, aby nejtalentovanější lidé země znovu začali spolupracovat. Nakonec se nadechl, zahleděl do napjatých tváří a sdělil trochu teatrálně „všem přátelům, kteří až do této chvíle čekali na pointu“, že toto je agenda pro příštího premiéra – ale tím už nebude on.

http://www.theguardian.com/politics/2016/jun/30/boris-johnson-rules-himself-out-of-tory-leadership-race-brexit-eu-referendum

Nelze se mu divit, že hodil ručník do ringu, od rána se stupňovala snaha, jak mu v cestě do vedení zabránit. Po sociálních sítích začala kolovat zpráva Govovy manželky, že byl sdělením o vítězství Brexitu, které se dozvěděl v pátek ráno krátce po čtvrté hodině ranní, vylekán a řekl: „Myslel jsem, že se probudím jinak.“ V tisku se spekuluje o tom, že za výhodnější by považoval těsnou prohru, která by ponechala odpovědnost za další vývoj na stávající vládě, ale průběh referenda by se dal zpochybňovat a toto zpochybňování by bylo možné použít jako žebřík k moci.

Právě zájemci o těsnou prohru vymysleli teorii druhého referenda, které by běželo současně s předčasnými volbami a postavilo premiéra Davida Camerona do pozice slabšího křídla ve vlastní straně. Nyní jim tuto myšlenku „ukradli“ ti, kdo naopak chtějí zvrátit výsledek s opačným znaménkem.

Také Michael Gove ve svém projevu, kterým vstupuje do soutěže o byt na Downing Street, řekl, že události po čtvrtečním referendu na něj těžce dolehly. Původně chtěl budovat tým kolem Borise Johnsona, ale postupně zjišťoval, že Johnson na vedení země nemá. Chce se tedy postavit sám do vedení a „otevřít pozitivní debatu o tom, kam se má země vydat“. Jak vidno, to ani on zatím sám neví. Nicméně slíbil, že během několika dnů přestaví „plán pro Spojené království, který jak doufám nabídne jednotu a změnu“. Konkrétnější být nemohl.