Zbyněk Fiala: Nečas a Sobotka u Moravců

Byla to stejná nuda jako jindy, pokud ovšem člověk neholduje zvrácenému humoru. Duel premiéra Petra Nečas s šéfem nejsilnější opoziční strany Bohuslavem Sobotkou v nedělních Otázkách Václava Moravce na ČT, a dokonce s obecenstvem ve studiu (model talk-show), nenesl ani stopu toho, že se odehrál tři dny po železniční stávce, která vrátila do hry hrozbu ochromené republiky. Mařil čas, kdo chtěl slyšet, že opozice postřehla znechucení veřejnosti, kterou odbory zastupovaly v bojové linii, a svrhne vládu nekonečného seriálu se spory, kdo víc šmíruje, podvádí a krade. Sobotka se znovu soustřeďoval na distanci od komunistů a vyrovnával to bezzubými pokusy, jak oslabit koaliční potenciál také pravici, když zdůrazňoval mafiánský charakter VV. Kdyby přidal i mafiánský charakter ODS a TOP, dalo se to brát vážně, takhle to však nepřipomínalo ani tak kritiku, jako spíš námluvy.

Je to škoda. Byl to po dlouhé době návrat k takovému rámci vystoupení předsedy vlády ve veřejnoprávní televizi, kdy premiér promlouvá k národu za účasti oponenta. Pořad se tak vrátil k alespoň formálním prvkům evropské civilizace, nikoliv středoasijské nebo středoafrické samovlády. Předtím se zavedla jakási podivná norma, že vládní činitel dostane ve veřejnoprávní televizi hodinový prostor na nakládačku obyvatelstvu, a kdo chce diskutovat, ať jde do hospody, zaplatí si pivo a žvaní si, co chce.

Na začátku dostal Nečas příležitost pro emocionální nápor, který marketéři využívají, pokud chtějí komunikaci udržet v rovině pocitů a s vyloučením zájmu o protiargumenty. Moc se mu nepovedl. Hluboce zalitoval smrti českého vojáka v Afghánistánu, ale nevyjádřil se už k tomu, že právě tato válka je skvělou příležitostí pro mafiánskou kořist vládních struktur, kdy umírající čeští vojáci jsou argumentem pro nákupy předražených pandurů nebo letadel CASA ve prospěch skupin, nad kterými se musí zhasínat aktivními zásahy státního zastupitelství. Parlamentní ani jiná veřejná debata o cílech války v Afghánistánu u nás nikdy nebyla.

Pak nás premiér informoval, že vláda pracuje velmi dobře a dokázala se vždycky shodnout – problémem jsou jen vztahy koalice mimo vládu. Zaplať pámbu, že to víme. Mezi lidem kolovala obava, že když si jde někdo po krku v K-9, dohoda možná není. Nečas nás však ujistil, že nic nestojí v cestě tomu, aby vláda mohla realizovat všechno, co si dala do programu. Riziko, že by je lidi honili někde po polích, nezmínil. Ani se to k nedělnímu obědu nehodilo.

Sobotka utřel dotěrné dotazy na koaliční spolupráci s komunisty, to tedy ne, a pokoušel se nasadit psí hlavu Věcím veřejným, ale nějak to zapadlo. Podivil se Nečasově toleranci prorůstání ABL do státní správy. VV Sobotkovi připomínají mafiánskou strukturu, kterou nelze pustit na ministerstvo vnitra, a teď možná bude chtít ministerstvo spravedlnosti.

Nečas označil politickou spolupráci s mafiány za kompromis, což je ovšem jiná káva. Že Bárta a John chodí na K-9, kde se rozhodují nejzásadnější věci a Bárta tam dává vládě a koalici ultimata? Nenechte se vysmát, rozhodujícím orgánem, kde se domlouvá a uskutečňuje politika je přece vláda, vzkázal Bártovi Nečas. Snadno si poradil i s PromoPro a čerstvým usnesením sněmovny, aby premiér navrhl demisi Alexandra Vondry. Názory sněmovny ve věcech ministrů nejsou politicky závazné. Vláda bude v tomto složení pokračovat.

V další části pořadu nás Nečas poučil, že negativní pohled na vládu je způsoben tím, že v mediálním vyznění dominují spory. Nebýt nepřátelských médií, dávno ho máme rádi. Je spravedlivý. Rodiny s dětmi jsou vítězové daňové reformy. Příjmy rodin s dětmi se zvedly. Rozpočtové schodky se snižují. Vondra ušetřil tři miliardy na veřejných zakázkách. Se slovy o podvodech se stavem nouze a zdaněním stavebka také zacházejme opatrně. Nečas rozhodnutí Ústavního soudu, který ho za to zpražil, respektuje, ale vocaď pocaď, je to názor proti názoru, byli tam i soudci, kteří to viděli jinak.

Bude se hlasovat o důvěře vládě? V červnu asi ne, poznamenal Nečas mimochodem.

Sobotka se ještě pokoušel argumentovat čísly. Zdravotnická reforma znamená zdražení, spoluúčast pacientů vzroste o 19 miliard, ze současných 16 procent na 21 – 22 procent. Vyšší DPH lidem sebere 20 miliard ročně. Daňová reforma udělá ze zaměstnanců daňové soumary a způsobí snížení průměrných příjmů o 5 tisíc korun ročně.

Nečas kontroval jinou složkou daňové alchymie, daňovými odpočty. Těm, kdo mají pocit díry v kapse, poradil, ať se podívají na souhrnnou daňovou kvótu. Jíst se to nedá, ale usíná se s tím klidněji.

Někteří diváci však spali už předtím. A tak jim uteklo, že to, co jsme viděli, nebyl duel, ani diskusní pořad, ale nástup vládní komunikační ofenzívy. A taky trochu asistovaná sebevražda opozice.