Jak a čím se balzamoval Gottwald – víkendové odpovědi na Vítkově

Národního památníku na Vítkově byl stavěn v letech 1929–1938 jako Památník Národního osvobození k poctě československých legionářů. Po roce 1948 sloužil státní ideologii a k propagaci režimu a byli zde pohřbeni významní představitelé Komunistické strany Československa. Od roku 1953 sloužil památník také jako mauzoleum Klementa Gottwalda. V roce 2001 se dostal do správy Národního muzea, které začalo připravovat jeho rekonstrukci a rehabilitaci, od listopadu 2009 je Národního památníku na Vítkověotevřen veřejnosti.

Rudá muzea

Jednou z výstav, kterou můžete na Vítkově až do 4. března shlédnout, je výstava s názvem Rudá muzea. Zaměřena je na způsob využití muzeí jako nástroje propagandy režimu a utváření stereotypů vidění světa. Také komunistický režim nahradil mnohovýzmanové příběhy minulosti jediným oficiálním vyprávěním, které hegemonizovalo kolektivní paměť. Názorně se zde ukáže proměna muzeí tak, aby mohly ideologicky působit na veřejnost například s využitím základních symbolů a rituálů komunistického režimu - slibu pionýrů, odměňování zasloužilých pracovníků nebo desinterpretací dějin pomocí pěti historických událostí (husitství, VŘSR, Mnichova, Slovenského národního povstání a únorového převratu). Všechna témata jsou doplněna sbírkovými předměty, které ilustrují jednotlivé výstavy a typy expozic a muzeí. Za zmínku stojí např. generálská uniforma Klementa Gottwalda a dvě skříňky, které osobně vyrobil, portrét Klementa Gottwalda od Jana Čumpelíka, předměty z redakce novin Svoboda, které používal Antonín Zápotocký, zlaté hodinky Josefa Hybše, osobní předměty Zdeňka Fierlingera nebo architektonické modely výstav o VŘSR a únorech 1948, předměty k dělnickému hnutí apod.

Laboratoř moci

Poslední stálá expozice Laboratoř moci v podzemních prostorách Národního památníku na Vítkově, které byly vybudovány jako zázemí pro péči o mumifikované tělo Klementa Gottwalda, bude připomínat nejen samotného Gottwalda, ale i komunistickou propagandu a období režimu 50. let ve svých nejhorších totalitních projevech. V rámci doprovodného programu který nese název I zlo může mít pozlátko se o víkendu 25. a 26. února můžete těšit na zajímavý program. Připraveny budou odborné výklady k osobě Klementa Gottwalda, mimořádně také v doprovodu souboru přístrojů, kterými byly prostory mauzolea vybaveny, a které udržovaly jeho tělo pro účely mumifikace. Připraveny budou také speciální prohlídkové trasy, které návštěvníkům odhalí skrytá místa Památníku a jeho dějiny, monodrama Byly jsme tam taky podle knížky politické vězeňkyně Dagmar Šimkové a projekce filmů s tematikou porušování lidských práv.

Doprovodný program „I zlo může mít pozlátko“ 25. 2.–26. 2. 2012:

· od 10:00 a 14:00 hod. - Komentované prohlídky výstavy Rudá muzea a Laboratoř moci.

· od 11:00 hod. - Po stopách činnosti Útvaru pro zabezpečení těla a mauzolea soudruha Klementa Gottwalda.

· od 12:00 a 16:00 hod. - Komentované prohlídky zaměřené na osobnost Klementa Gottwalda

· od 13:00 a 16:00 hod. - Mauzoleum Klementa Gottwalda a tajemství balzamovací knihy (Příběh přestavby památníku na mauzoleum a tělo Klementa Gottwalda)

· od 15:00 hod. - Zmizelá místa Památníku (speciální prohlídka NPV o jeho podobě v 50. letech a stavu před jeho rekonstrukcí)

· pouze v sobotu 25. 2. od 17.00 hod. - Monodrama Byly jsme tam taky podle knížky politické vězeňkyně Dagmar Šimkové (Činoherní studio v Ústí nad Labem)

· každou celou hodinu - Projekce filmů s tematikou porušování lidských práv z distribuce Jeden svět.