CELAC má ambice nahradit proamerickou OAS

Napětí kvůli Madurovi

Madurova účast vyvolala slovní přestřelku s jeho uruguayským a paraguayským protějškem Luisem Lacalle Pouem a Mariem Abdo Benítezem. Oba pravicoví prezidenti využili summitu k útoku na socialistický režim a objasnili, že jejich účast po boku Madura nelze chápat jako uznání jeho vlády. Pravicové administrativy Montevidea i Asunciónu nadále uznávají opozičního vůdce Juana Guaidóa za legitimního vůdce Venezuely. Po válce slov řekl Maduro novinářům, že úspěšně odvrátil „provokace“, které měly způsobit neúspěch summitu a krach latinskoamerické a karibské jednoty, což je zbožné přání USA, které vedou konkurenční projekt Organizace amerických států (OAS), jež vznikla na počátku studené války, aby zabránila pronikání komunismu na západní polokouli.  

CELAC versus OAS

Řada prezidentů podpořila výzvy k reformám, což může vést k tomu, že CELAC, jehož členy nejsou USA a Kanada, zcela nahradí již vyčpělou OAS, která vždy sloužila jen zájmům Washingtonu. Bolivijský prezident Luis Arce ji zkritizoval jako „zastaralou a neúčinnou.“ Maduro navrhl vytvoření generálního sekretariátu CELAC a tří rad ministrů pro řešení sociálních, ekonomických a diplomatických záležitostí. Podobně se mexický prezident Andés Manuel López Obrador distancoval od OAS a navrhl, aby se CELAC transformovalo na ekonomické společenství, které stálo u počátků současné Evropské unie. Při absenci proamerických zástupců z Kolumbie a Brazílie tak hájila OAS pouze Uruguay.

Další výsledky summitu

Po summitu mexický ministr zahraničí představil 44bodovou deklaraci, v níž členské státy odmítly jednostranná donucovací opatření, včetně blokád proti Venezuele a Kubě, neboť jsou „v rozporu s mezinárodním právem“. Bylo dohodnuto vytvoření latinskoamerické a karibské vesmírné agentury, která má prosazovat spolupráci, rozvoj a technologickou výměnu za účelem mírového průzkumu vesmíru. Na programu byla také změna klimatu, kdy honduraský prezident Juan Orlando Hernández vyzval k vytvoření regionálního orgánu, který by tento problém řešil. Prohlášení dále potvrdilo Latinskou Ameriku a Karibik jako „zónu míru bez jaderných zbraní“ a zároveň podpořilo nárok Argentiny na souostroví Malvíny (Falklandy), portorické hnutí za nezávislost a kolektivně odsoudilo červencový atentát na haitského prezidenta Jovenela Moise. Bolivijský prezident Arce vyzval k oddlužení chudších národů.

Nakonec CELAC zopakoval svůj závazek bojovat za „spravedlivější a harmoničtější mezinárodní řád založený na respektu, mezinárodním právu a zásadách Charty OSN, které zahrnují rovnost mezi státy, mírové řešení sporů, mezinárodní spolupráci, nezasahování do vnitřních záležitostí států a právo každého člena budovat svůj vlastní politický systém bez hrozeb, útoků a jednostranných donucovacích opatření.