Československo 1968, dle Sovětského svazu

Dostala se mi brožura K UDÁLOSTEM  V ČESKOSLOVENSKU. Fakta, dokumenty, svědectví tisku a očitých svědků. MOSKVA 1968 [1]

Nabízím k nahlédnutí několik skenovaných stran - jak to politika Sovětského svazu tehdy viděla i překrucovala. Rok 1968 začal v ČSSR nadějně, v politice stále svobodněji, jenže jak mnohem později postřehl Ludvík Vaculík: neměli jsme na naše československé vedení tolik naléhat, urychlovat. Pak to ovlivnilo násilné ukončení našeho nadějného vývoje.

Ostatně, snad i Sověti mohli držet palce našemu vývoji, jen kdyby byl mnohem rozvážnější. Trasu vstupujících vojsk viděl Karel Gott už v květnu 1968 v časopise. Sověti prozradili průběh přemísťování vojsk do ČSSR jistě pro NATO, i pro Československo. Aby závažnost pochopilo. Že zásah bude, k oboustranné škodě. Angličané chápali, že takové varování je pro ČSSR prospěšné, rádi zveřejnili.

Jenže celou záležitost nahlížím z duchovního nadhledu. Tuším, že k úspěchu měl vést až rok 1969 a i potom, podle Vaculíka - pomalu. Něco se u nás nezdařilo - a následně nebyl plný soulad s nadsvětovou Režií v chystání k roku 1969. A tak zavčas zařadila brzdu roku 1968.

Když už svět poznal násilné hnutí dvacátého století, pak bylo potřebné využít je k zásadnímu pokroku. Nejen hospodářskému a společenskému, nýbrž i k tomu světonázorovému. Předpokládám, že ten měl být chystaný o léta později.

Hospodářský - všechny továrny ať patří státu ≠ anebo těm lidem, kteří v té které pracují, družstevníkům.

Společenský - všichni mají stejné žaludky ≠ anebo nutno rozlišovat, kdo jak moc je chodu společnosti důležitý. 

Světonázorový - svět vznikl sám od sebe, takže na našem počínání nezáleží ≠ anebo byl promyšleně stvořený a pak je naše počínání sledované, vyhodnocované a náboženství cosi vědí.

Teprve postupným vývojem socialismu se mohl uvolnit světonázorový pokrok. K tomu se opožděně chystal až rok 1989, jenže zlou kotvou byl náš nádherný nenásilný odpor z konce srpna 1968. 

Pravdu měl ten politik, který vzhledem k invazi opustil chatu až později po 22. srpnu. Divil se, co to rozhlas a televize vyvádějí vzhledem k invazi. A z toho pohledu měl správný přístup také šéf rozhlasu K. Hoffmann, který nechal vypnout rozhlasové vysílače. Přitom redaktoři pracovali v souladu se skutečností, když nejvyšší politické i komunistické vedení odmítlo invazi.

Vznikl náš odpor až i nenávist, což sice zavinila invaze zemí Varšavské smlouvy, a byl zcela pochopitelný - a přece škodlivý. Duchovní poznání ví o klidné lhostejnosti, kterou máme přijímat, co nás kdy postihne; ovšem to dokáže leda sem tam vyspělý jogín.

Cesta zpět nebývá pokrokem. 

[1] K UDÁLOSTEM  V ČESKOSLOVENSKU. Fakta, dokumenty, svědectví tisku a očitých svědků – Tisková skupina sovětských žurnalistů. MOSKVA 1968. Překlad z ruského vydání. 159 stran, 3 Kčs

—  blog —