Citové vydíraní je odporné v osobním životě, natož v politickém.

Pokud však vyplavaly, vyplavávají a vyplavovat budou informace o tom, jak díky předražovaní zdravotnických zakázek přichází zdravotnictví v součtu o astronomické částky, a to se zdaleka neví o všem, pak se stejně citově vyděračský nářek nekonal, nekoná a konat nebude. Jeden si nemusí pamatovat vše, ale o tom, že pravdu mít mohu,  svědčí komentáře  doprovázející trestní kauzu v nemocnici Na Homolce. Policií české republiky vypátrané cílené předražování nedoprovází komentáře politiků a národohospodářů, že  by zlodějna Na Homolce ohrožovala šanci na vyléčení onkologických pacientů.
 Ne, to není náhoda. Tento režim, jak to podle oficiálního dvojího citového metru vypadá, ke svému tržnímu chodu potřebuje halasně obviňovat  z národohospodářských škod vše, co zavání sociální ohleduplností. VIP zloději totiž po sociálním státu nevolají, a např. zdravotnické regulační poplatky, samozřejmě s citovým vychloubáním, že oni  s onkologickými pacienti na rozdíl od jiných cítí, zaplatí bez mrknutí oka a klidně i levou zadní.