De lege ferenda/lata?

Návrhy na zrušení registrací kandidátek hnutí Stačilo! a hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) jako nepřiznaných předvolebních koalic s dalšími politickými stranami pro nadcházející sněmovní volby všechny krajské soudy zamítly. Důvod: Zrušení registrací by bylo razantním zásahem do voleb tím, že by voliči nemohli vyjádřit své politické preference kandidujícím politickým uskupením.

Ve hnutí Stačilo! se spojily politické strany Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), strana sociálních demokratů (SOCDEM), Česká strana národně sociální (ČSNS), Spojení demokraté – Sdružení nezávislých (SD-SN), Moravané a Komunistická strana Československa (KSČ). Za hnutí SPD kandidují i zástupci politické strany Trikolora, Svobodní a strany Právo Respekt Odbornost (PRO). Na kandidátce politické strany Piráti jsou v některých krajích zástupci Zelených.

Krajské soudy kritizovaly obcházení zákona; vzniká tím, že kandidující politické strany, i když jsou spojením více stran, se jako politické koalice neprezentují. Důvodem je, že předvolební politické koalice mají, podle počtu sdružených politických subjektů, vyšší uzavírací klauzuli, než je základních 5 procent − koalice dvou subjektů potřebuje k zisku mandátu 8 procent a koalice tří a více uskupení 11 procent z celkového počtu platných hlasů.

Podstatným soudním rozhodnutím je usnesení Krajského soudu v Brně ze 3. 9. 2025, které definovalo politickou předvolební koalici materiálním naplněním charakteristiky koalice jako faktického spojení více politických stran na jedné kandidátní listině. Krajský soud zvažoval dva výklady volebního zákona: První že volební zákon v § 31 odst. 1 (zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR) obsahuje subjektivní definici koalice, podle níž je koalicí takové uskupení politických subjektů, které se za koalici prohlásí na své kandidátní listině. Krajský soud se ale přiklonil ke druhému výkladu volebního zákona, který akcentuje objektivní prvky, definující koalici v materiálním smyslu – koalicí je subjekt složený ze dvou a více politických stran (hnutí) na základě jejich svobodné vůle a jejich institucionální dohody.

Uvedenou právní kauzou se bude zabývat Ústavní soud.

Myšlení politické je politickým, pokud je zřetelně prospektivní: Domnívám se, že Ústavní soud neznevěrohodní hlasování ve sněmovních volbách 2025, volby nezruší; prohlásí je za demokratické, za platné; zároveň stanoví konkrétní kandidující politické strany (hnutí, uskupení) za volební koalice, byť se za takové neoznačily (subjektivní princip), protože položí důraz na objektivní materiální právní skutečnost, a usnese, že pro takové koalice platí uzavírací klauzule ve výši 8 popř. 11 % a parlamentními se proto mohou stát, pokud příslušné procento hlasů ve volbách obdržely.

Pro tzv. liberální politické strany tvořící soudobý establishment to bude příležitost nynější radikální opozici politicky marginalizovat.