Jeden příklad je lepší než tisíc zbytečných rad (aktualizace18.10.2020:aneb někdy je žádný příklad lepší než sebelepší příklad)

Obrátil se na mne můj synovec s otázkou: 

"Četl jsem Tvoje příspěvky a občas úplně vždycky přestávám chápat, co měl básník na mysli. Proč tam nehodíš žádný konkrétní příklad?"

Na to jsem mu hrdě odvětil:

   Hochu, nečteš pozorně, za prvé příklady celkem dost používám, ale jednak to zbytečně nafukuje příspěvky a už tak mám problém krotit svůj rozvláčný styl psaní.

   Za druhé, a to je hlavní důvod, aspoň trochu zodpovědný člověk nebude psát příklady, jak konkrétně postupovat, když zkušenost bývá často nepřenosná. Bez složitého dovysvětlení bych vlastně byl zodpovědný i za to, že kdokoliv se tím bez hlubší úvahy bezmyšlenkovitě bude řídit. Navíc každý hodnotí výsledky subjektivně, takže je v tom další riziko. Je velký rozdíl mezi tím, když nějaký youtuber ukáže, jaký si koupil nový mobil a podle něj si jej koupí 1000 nadšenců, nebo 100 lidí bez přemýšlení bude zkoušet to, co napíšu, že je správné. Ono je to spíše o výměně názorů, vyprovokování k přemýšlení tak, aby si každý udělal svůj názor a konal na vlastní zodpovědnost, podle to k čemu dospěl. 

   A nadto v tomto případě za úspěch může autor považovat stejně to, když nikdo k myšlenkám z příspěvku nenajde cestu jako to, že zauvažuje, upraví si názor a udělá to, co považuje za nejlepší. Proto i dílčí, neúplné příklady zahaluji burkou zlehčujících titulků, jako jsou třeba "Bajky o virech a jiné zkazky...".

   Synovec mě ovšem dostal na kolena: "No, to sice chápu, ale mě by stejně zajímal aspoň jeden konkrétní příklad, nebo bych si jinak musel myslet, že jenom tak teoretizuješ!"

   No toto? Cítíte v tom také ten prvek manipulace jako já? Na to se přece sluší odpovědět s maximálním využitím znalosti asertivity. V duchu jsem zalistoval překladem kultovního dílka "When I say No, I feel guilty" (Manuel J. Smith), ale rychle s omluvou autorovi zavrhnul promyšlenou asertivní odpověď (protože v rodině a mezi přáteli to zásadně neužívám).

   Takže jsem mu přece jen musel uvést jeden příklad mého uvažování, který se váže k mým nedávným úvahám o tom, jak třeba pan Prymula správně řeší CO, ale už ono JAK není v řadě směrů dle mého gusta, potažmo jak chybí styčné body mezi společnou a individuální strategií a chybí jednoduché, pochopitelné a využitelné informace pro úpravu individuálních strategií jedinců v rámci rodin.

[Tak, teprve od tohoto momentu můžete začít číst, protože příklad je určen i Vám.]

Sleduj hochu posloupnost myšlenek (a pokud odpovíš vždy ANO, pak ber příklad jako mé doporučení):

   Jsou nejohroženější skupinou ve společnosti, ale i v rodinách, či v ústavech v uvedeném pořadí:  polymorbidní senioři, senioři, obézní diabetici, chroničtí pacienti s oslabenou imunitou, chroničtí pacienti s plicní nedostatečností?

   Je u této nejohroženější skupiny procento i nejvyšší pravděpodobnost komplikací a úmrtí? [dle mého kritéria "zbytečná smrt"]

   Mohou se lékařské kapacity a ministr zdravotnictví shodnout na tom, že Isoprinosine nemá významné vedlejší účinky a pokud má, jsou zanedbatelné s covidvirovými  komplikacemi či jinými následky?

   Mohou se lékařské kapacity, ministr financí, zdravotní pojišťovny a ministr zdravotnictví shodnout na tom, že Isoprinosine je levný (i kdyby byl zdarma pro všechny seniory)?

   Mohou se lékařské kapacity a ministr zdravotnictví shodnout na tom, že Isoprinosine lze užívat i preventivně?

   Mohou se lékařské kapacity a ministr zdravotnictví shodnout na tom, že Isoprinosine vždy zmírňuje průběh covidvirózy, komplikace i následky (i když v různé míře, ale každé zmírmění je cenné - někdy rozhoduje jak o životě, tak o tom, že se pacient nedostane do nemocnice a nezvýší přetížení celého systému)?

   Mohou se lékařské kapacity a ministr zdravotnictví shodnout na tom, že pro odstranění možných komplikací (ztráta počátečního času záměnou příznaků chřipky a covidvirózy, větší zátěž organismu současně covidvirózou i chřipkou) je žádoucí ohrožené skupiny (v určeném poředí dle dostupnosti vakcíny) co nejvíce proočkovat proti chřipce (i kdyby to mělo být zadarmo)?

   Mohou se lékařské kapacity, ministr financí, zdravotní pojišťovny a ministr zdravotnictví shodnout na tom, že dobrovolná nabídka (rezervace přes e-recepty, nebo přímo výdej základní první dávky do rukou) Isoprinosine všem ohroženým skupinám (podle dostupnosti léku v jejich pořadí) zdarma a to jen těm, kteří se nechají očkovat proti chřipce zvýší natolik významně ochranu ohrožených skupin, že pravděpodobnost kolapsů v důsledku chřipkové i cividové epidemie klesne k "statistické nule"?

   Je maximálně pravděpodobné, že pokud proočkovaný jedinec z ohrožené skupiny pocítí jakékoliv příznaky, a (protože chřipka to u proočkovance asi nebude) užije ihned Isoprinosine (další je na rozhodnutí lékaře), bude to maximum a zároveň dostatečné pro to, co lze učinit jak pro ohroženého jedince, tak pro provozuschopnost zdravotního systému?

   Je v tomto případě testování po prvním užití Isoprinosine už jen třešničkou na dortu, které zvýší účinnost léčby?

Některé méně významné otázky jsem vynechal.

Pokud na všechny otázky odpovíš ANO, nebo patrně ANO, pak tento příklad při širším uplatnění by vedl ke zploštění křivky

úmrtí i nakažených snad i lépe než opatření nákladnější. S tím souvisí i vedlejší efekty:

- Seniorům ani členům jejich rodin by nemělo činit problémy pochopení výhod. Vždyť se nestarají o nemocného seniora poprvé a přirozená snaha se vyhnout nepříjemné situaci je nabíledni. 

- I ti senioři , kdo se dosud očkování vyhýbali (třeba já jsem se ještě také nikdy neočkoval), by snadněji pochopili, že riziko očkování i riziko zbytečně užitého Isoprinosine  ve srovnání s rizikem možnosti následků a smrti z titulu covidviru.

-   Zabily by se dvě mouchy jednou ranou - proočkovanost populace tam, kde to má největší význam i příznivé ovlivnění náběhu covidvirózy u ohrožených jedinců.

- Hlavní je ošem příspěvek tohoto příkladu k řešení nejpalčivějšího problému, o kterém jsem už na jaře psal, že se k jeho řešení nikdo nechystá - a to trvá dodnes. Jde o ohrožené seniory. Nejsem proti izolaci či karanténě, ale ve vztahu k tomuto problému jde pouze o odsouvání, odsouvání a odsouvání - riziko je stejné jako v březnu a roste úměrně s promořeností nerizikových skupin a obnovou pohybu lidí mezi regiony a mezi státy. ALE - donekonečna to nejde. Tak toto je alespoň jedna ze tří možností.

Pokud na jedinou (kteroukoliv) otázku odpovíš NE, nebo patrně NE - pak byl příklad špatný a asi příště omezím psaní opět na obecnější úvahy. 

aktualizace18.10.2020: na použití Isoprinosine   by se patrně lékařské kapacity neshodly. Před chvílí jsem byl poučen názorem odborníka v pořadu ČT24: Země v nouzi [mimochodem vzorově vedený pořad Danielem Stachem s vysokou úrovní odovědí odborníků], že jde (zkráceně a zjednodušeně) pouze snad o zvýšení imunity posílením B-lymfocytů a tedy nikoliv lék, který by u lékařských kapacit měl váhu v souvislosti s Covidem-19. Tedy mi nezbývá, než se omluvit a příště se vyhnout i konkrétním příkladům.

Synovec se mi sice omluvil, že mne vyprovokoval k příliš konkrétnímu přikladu, ale zároveň se mu podařilo mě utěšit. Na konkrétním léku první volby prý tolik nesejde - ten logiku celého systému nenarušuje - protože lékaři mají v zásobě pro uvedený příklad více alternativ a ty navíc aktualizují. Třeba v této době je to plazma dárců v kombinaci s vitamíny a  jinými "životabudiči". Za půl roku to může být něco jiného. 

(V duchu jsem mu poděkoval. Není ta dnešní mládež zas až tak špatná)

Za doplnění smajlíků (celkem 4) na patřičná místa odpovídá čtenář.

 aktualizace20.11.2020: 

 Panel WHO složený z mezinárodních expertů uvedl, že remdesivir není doporučeníhodný pro nemocniční pacienty s covidem-19 bez ohledu na to, jak vážný je jejich zdravotní stav.

[Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/remdesivir-who-nedoporuceni.A201120_065547_zahranicni_bur#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=zahranicni&utm_content=main]

Zjevně můj původní předpoklad o tom, že lékařská komunita je schopna se shodnout na jakémkoliv konkrétním léku, který lze použít,  je lichý. Vyjímka absolutní bezbřehé podpory vakcíny (o které toho ví nejméně po nesrovnatelně kratší dobu) potvrzuje toto pravidlo.

  aktualizace21.11.2020: 

"...V době, kdy ve Spojených státech probíhá silná druhá vlna covidu-19, existuje skupina, které se téměř nedotýká. Indiánský kmen Čerokíjů (ang. Cherokee), který má vlastní samosprávu, zaznamenal od začátku pandemie pouze 4700 nakažených a 33 obětí. Dosáhl toho opatřeními, které nejsou ve Spojených státech na federální úrovni zavedeny. Nošení roušek, trasování, drive-thru testování zdarma a ochranu starších členů kmene. Ve Státech je nyní kmen dáván za příklad federální vládě, jak se covidu postavit, píše STAT...."

[https://echo24.cz/a/ScJKw/indiani-vyzrali-na-covid-kmen-cerokiju-zavedl-prisna-opatreni-a-ma-pouze-33-obeti]

Proč to asi Indiáni berou z opačného konce než my? Že by neuměli myslet jako naše vláda?

Aktualizace19.1.2021: Zprávy v tisku: "...Vědci zpochybňují práci profesora Jiřího Berana, která doporučuje lék Isoprinosine jako prevenci proti covidu-19. Pro Beranova tvrzení podle nich chybí potřebné důkazy a práce je plná metodologických a etických pochybení..."[ https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Beran-dostal-u-Cikrta-nalozeno-Duchodci-jako-pokusni-kralici-Nutno-zakrocit-650756 ]

   Při jedné z předchozích aktualizací jsem se omluvil za svůj předpoklad na margo léku Isoprinosine takto: "na použití Isoprinosine   by se patrně lékařské kapacity neshodly". Sice to vyjadřuje můj názor na lékařské kapacity, nikoliv na samotný lék, ježto jsem pouhopouhý laik. 

   Ale při čtení podobných informaci  typu: 

Ukažte nám sérii hodnověrných studií, které prokazují účinnost léku Isoprinosine a nepřítomnost vedlejších účinků, nemají metodologické chyby  a studie jsou schváleny SÚKL a uznávány předními autoritami atd., tento lék je tu už 50 let a tyto studie nejsou!

Mně vytane v duchu otázka:

Ukažte mi sérii hodnověrných studií, které prokazují neúčinnost česnekové tinktury a přítomnost vedlejších účinků, jež nemají metodologické chyby  a studie jsou schváleny SÚKL a uznávány předními autoritami atd., tento česnek  je tu už přes 5000 let, znali jen Řekové, Římané a Egypťané a tyto studie nejsou!

   Už vůbec nehovořím o tom, jaký účinek, za jakých podmínek a pro jaký typ pacientů je odborníky lék posuzován, to je věc jejich způsobu myšlení. Se zájmem proto čekám na vyjádření týchž odborníků, kteří dnes hovoří o spásonosné vakcíně, na to, až se objeví pár mutací a ukáže se, že původní vakcínu je třeba urychleně nahradit novou a pak novou. Soudím, že pokud je chyba v celkové koncepci, dílčí léky či vakcíny mají zase jen dopad, omezený touto koncepcí. Potom i tyto věčné pravdy o spásné vakcíně, narazí především na skutečnou výslednou účinnost v porovnání s přirozenou imunitou, a s řadou vzájemně se doplňujících přístupů (přirozenou imunitou počínaje a česnekem nebo Isoprinosinem konče). Zatím mi to připadá, že mám věřit, že to či ono, co funguje (třeba jen s účinností 5-75 %) na viry, na koronavir má nulový vliv. No dobrá, pro jednou bych tomu uvěřil. Ale opakovaně? A bez doložení prokazatelnou studií? To pak vede k logickým, leč kacířským důsledkům.

Jestliže to, co funguje na viry s různou účinností, na koronavir nepůsobí, pak asi koronavir není vir, nebo je specielním výtvorem génia. Zkrátka a dobře: mě vždycky, at již se to týkalo Eboly, Aids, ptačí, mexické či obyčejné chřipky, zajímali ti, kteří s nimi neměli problém (abych se podle toho mohl zařídit sám) , zatímco obavy jsem měl o ty, kteří byli nejvíce ohroženi (ti ovšem v poředí zájmu jiných jsou teprve, až jsou z nich těžcí pacienti).

 Aktualizace 24.1.2021 - zprávy z tisku: "Vláda se zavedením povinných respirátorů čeká kvůli ceně" a "Pokud jde o zavedení povinnosti respirátorů, jde jednoznačně o krok správným směrem". [ Zdroj: https://globe24.cz/domov/vlada-se-zavedenim-povinnych-respiratoru-ceka-kvuli-cene.d7e50a14]

   Krásný příklad odezdikezdismu v praxi, přesněji toho, jak dobré jádro myšlenky nestačí. Zkušenost sice učí, že i ze shnilého jablka, hozeného do hnoje může ze zdravých jadérek vyrůst několik krásných stromků, ale založit na tom strategii pěstování jabloní nikoho asi nenapadne.

   Takže podobné pokusné balónky z tisíckrát recyklovaných (promiňte) nesmyslů musí nechat každého normálního člověka vcelku v klidu. Z hlediska "píár" to je ovšem určitě účinné, protože jednak je tam pár informací, které je třeba občanům omlátit o hlavy a jednak je obsažena i humorna složka. To je vždy pozitivní. Třeba čteme, že "...V současnosti vláda proto čeká, jak si s jejich zavedením v obchodech poradí Německo a Rakousko...." místo "...V současnosti vláda proto čeká, jak si s jejich zavedením poradí naši bezdomovci...."