A kdo je Bureš?

Slovenský Ústav paměti národa předložil soudu dvanáct svazků, které podle něho dokazovaly, že Babiš vědomě a dobrovolně spolupracoval s StB a jako agent byl veden oprávněně. Ze spisů, jejichž pravost potvrdilo v minulosti okolo čtyřech desítek různých příslušníků StB svými podpisy, se A. Babiš sešel s příslušníky tajné policie nejméně sedmnáctkrát a poskytl spolehlivé informace.

Babišovi pomohlo, že jeho spis, včetně vázacího aktu, byl krátce po listopadu 1989 skartován. A také fakt, že v jeho prospěch vypovídali příslušníci StB, která je považována za zločineckou. Soudkyně ovšem právě příslušníkům zločinecké organizace dala větší víru než dokumentům Ústavu paměti národa.

Jeden z nich potom tvrdil, že mnoho agentů StB bylo evidováno bez jejich vědomí, nebyl ale schopen uvést jediný konkrétní příklad. Poté, co případně rozsudek nabude platnosti, se taková informace stane v dalších lustračních procesech dobrým argumentem. Když totiž vázací akt příslušník StB zfalšoval v případě A. Babiše, proč by tomu nebylo i u jiných agentů.

Babiš bude nyní bez problémů pokračovat v tvrzeních, že on byl vlastně StB terorizován. S úsměvem můžeme dodat, že například tím, že mohl vycestovat v rámci práce v podniku zahraničního obchodu do Maroka. Jestliže i případný odvolací soud rozhodne ve prospěch A. Babiše, bude třeba takové rozhodnutí respektovat. Nikdo ovšem nikoho rozumného nedonutí, aby mu musel věřit.

A hlavně, kdo je potom Bureš? Tedy ten, od kterého StB získávala informace, které připisovala do spisu Babiše.