Konference na Career Days 2012 – Školství v r. 2025

Vedle setkání se společnostmi se mohli účastníci registrovat také na tréninky vedené těmito společnostmi.

Hlavním cílem Career Days je podle pořadatele „pomoci studentům a čerstvým absolventům s prvními krůčky, které povedou k úspěšnému začátku kariéry. Během Career Days návštěvníkům společnosti představí sami personalisté, se kterými by se jinak setkali až na pracovních pohovorech. Účastníci tak mohou zjistit, jaké znalosti a zkušenosti by se jim mohly na konkrétní pozice hodit, nebo jak jsou na tom ve srovnání s konkurencí. Zároveň jim zúčastněné společnosti pomáhají rozvíjet jejich schopnosti a dovednosti prostřednictvím tréninků, které jsou zaměřeny na rozvoj osobnostních dovedností, soft skills nebo konkrétní odborné dovednosti.“

Novinkou letošního 20. ročníku Career Days byla dvoudenní konference rozdělená do tří tematických bloků. První blok pojednával o tom, co dělat v případě, že se absolventům nepodaří získat hned po škole práci, případně chtějí vycestovat do zahraničí. Druhý blok, který byl určen širší veřejnosti, měl být zamyšlením nad současným stavem a budoucností českého vysokého školství. Poslední částí konference byla vystoupení významných osobností českého byznysu, přičemž příběhy úspěšných byly proloženy panelovými diskusemi s účastí zástupců společností, které na Career Days vystavovaly.

Zastavil bych se u jednoho z mnoha vystoupení na konferenci. Na téma Školství v r. 2025vystoupili rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc., Lukáš Mašek, personalista Komerční banky a Ing. Ivo Toman, úspěšný podnikatel a školitel.

Pan rektor rozebíral české vysoké školství přes SWOT analýzu, kde za pozitiva uvedl skutečnost, že absolventi českých vysokých škol jsou ve světě vnímáni pozitivně, nacházejí uplatnění v praxi, a tyto školy mají dobře vybudovanou infrastrukturu. Za slabé stránky považoval: kvantitu, která anonymizuje výuku; příliš mnoho předmětů; pobyt v praxi je výjimkou; výuka je příliš monotematická, bez mezifakultní spolupráce. Příležitostí má být vícestupňové vzdělání s podporou mobility; problémově orientovaná výuka; výuka k měkkým dovednostem (znalost AJ, umění komunikace se zákazníkem apod.); praxe, která je součástí výuky. Ohrožení představuje nedostatečné financování vysokých škol; záměna akademických svobod za princip „dělám si co chci“ a nesledování skutečné a dlouhodobé potřeby praxe.

Tato témata p. rektor dále rozváděl: Vícestupňové vzdělání (v podobě bakalářského, magisterského a doktorského studia) nevedlo k předpokládané mobilitě studentů: mnoho z nich studuje všechny stupně na stejné škole. V porovnání s VŠ na Západě je u nás příliš mnoho předmětů, takže se dělají zkoušky z 5-7 předmětů za semestr, přičemž chybí syntéza znalostí ve všeobecných předmětech.

Je zde tlak na VŠ, aby učily podnikat, ne se stát zaměstnancem: podnikání se má stát součástí výuky. Zejm. v zahraničí funguje co-operative education, kdy praxe při VŠ je uzavřena hodnocením ze strany zaměstnavatele. U nás by to ovšem někdo mohl pojmout jako: založím si firmu, abych dostal kredit za předmět.

Lukáš Mašek hovořil o „kultu momentálního benefitu“, kdy chceme vzdělání co nejrychleji, přičemž často akademikům chybí praxe. Bankovní poradci zvládnou svoji práci se středoškolským vzděláním, ale VŠ vzdělání je pro ně benefitem – zvláště pokud mají vlastní motiv, proč studovat.

Ivo Toman, majitel a zakladatel mezinárodní společnosti TAXUS International, se uplatnil v marketingu přes svůj handicap v podobě Touretteova syndromu. Je mj. autorem několika knih v oboru „marketingové psychologie“.

Toman nesouhlasil s analýzou SWOT a s manažerskou terminologií soft skills a hard skills. Také vyjádřil kritičtější postoj ke stavu našich vysokých škol než pan rektor, s poukazem na klesající pozici českých vysokých škol v mezinárodních žebříčcích.

Podle opinion průzkumu u amerických manažerů, nejvíce uvedlo za zásadní schopnosti: schopnost řídit a zavádět změny, dále schopnost myslet strategicky a komunikační a interpersonální schopnosti (podle Tomana, jde o to, jak manipulovat druhými lidmi, „aby vám dali“). Poukázal rovněž na možnost sestavení virtuálních týmů mezinárodní povahy.

Schopnosti, které rozhodují o manažerském úspěchu se však na školách neučí. Co se týče osnov, v určitých oborech - které se nevyvíjejí - jsou na místě; ale v marketingu a reklamě by osnovy být neměly, neboť změna osnov by musela probíhat každé tři roky.

V průzkumech oblíbenosti povolání jsou učitelé na předních místech, zatímco politici na posledních; nad nimi jsou ještě prostitutky a dealeři. Aby schopní zůstali ve školství, měl by nástupní plat učitele být 40 tisíc Kč. Jinak u nás ti schopní dělají dealery a blbci učí. Pan Toman by proto navrhoval zlegalizovat prostitutky, zdanit je a výtěžek dát na platy učitelům.

V následné diskusi uvedl pan rektor Vondrák, že dvakrát až třikrát toho, co je u nás odpřednášené, si v Americe studenti sami získávají, např. studiem v knihovnách. Finance by měly být vysokým školám přidělovány ne na počet studentů, které přijaly, ale na počet studentů, kteří dotáhli studia do konce.

Pan rektor Vondrák i pan Toman podporují zavedení školného, přičemž byla zdůrazněna jeho motivační funkce pro studenty. Podle pana rektora je „systém nepohodlí“ dost velká motivace. Z řad jednoho diskutujícího studenta naopak jeho podpora školného byla spojena s motivační funkcí u učitelů. Pan rektor toto potvrdil, jestliže srovnával situaci na vysokých školách v Americe, kde se údajně VŠ učitelé chovají více ke svým studentům jako ke klientům: např. se to projevilo v tom, že i o přestávce jim vysvětloval látku. Zaznělo také, že vysokou školu je třeba řídit jako soukromou firmu.

Položil jsem panelistům otázku v tom smyslu, že to vypadá, jakoby české vysoké školství kopírovalo některé západní trendy včetně těch, které se ne úplně osvědčily. Zmínil jsem zavedení školného na veřejných vysokých školách vládou Tonyho Blaira, což je v Anglii dosti kritizováno. Na to odpověděl pan rektor Vondrák, že si nemyslí, že by naše vysoké školství kopírovalo západní trendy a byl by vděčen za to, pokud by se naše vysoké školství podobalo tomu britskému. Na doplňující otázku, zda je stoupencem odloženého školného dle anglického vzoru však odpověděl, že nikoliv.

Záznamy z konference a setkání bude veřejnost moci shlédnout na webuwww.careerdays.cz v druhé polovině března.