Mé ženě to došlo, Kalouskovi a spol. bohužel ne

Nedokázala to pochopit, neboť jí, byť pouze na papíru, vycházel po zdražení a snížení odměn výsledek, který ji naplňoval přesvědčením, že její cesta je správná. Ještě k tomu byla nositelkou sobeckých a z mého pohledu sebepoškozujících "světových" názorů. Proto semnou například nesouhlasila, že nikdo z živnostníků by neměl mít zájem, aby jejich potencionální zákazníci neměli práci a příjem, který by jim nedovoloval u nich utrácet. Že jim snižování sociálních dávek, nemocenské a důchodů ekonomickou situaci nezlepší, pouze eráru zůstane víc peněz na realizování předražených zakázek. Zkrátka a dobře nechápala, že každý živnostník a podnikatel, který jde proti ekonomickým zájmům "svého" lidu, jde v konečném důsledku sám proti sobě. S odstupem času, a s notnou dávkou(alespoň doufám) humorné nadsázky, bych si mohl myslet, že se při svých sólo rekreačních pobytech na jihu Čech setkala s Miloslavem Kalouskem a brala od něj rozumy. Jsou stejně staří, byla tehdy fešné děvče, stát by se to mohlo. Přesto se můj příběh s dnešní realitou liší v tom nejzásadnějším.

Má paní časem poznala, že můj přístup k řešení problému byl správný, neboť výpadek nižší marže nahradil zvýšený prodej, švadleny měly dostatek práce a vyšší výdělek a ani erár nepřišel zkrátka. Bohužel, Kalouskovi a jeho rozpočtově odpovědným souputníkům jen tak nedojde, že jim chybějících 25 miliard korun, a mnohem víc, doslova leží u nohou. Stačí jen jimi kopnout do zadku každého, kdo si bude chtít veřejnou zakázku hamižně zvýšit o deset procent, včetně těch, kteří jim to po "Vondrovsku" umožní. Pokud by se mé přesvědčení realizovalo, pak by vláda a její 118 členná mimořádně bezohledná armáda v parlamentu zasedala z důvodu devastace hýžďových svalů ve stoje, neboť jejich boj proti korupci připomíná léčení průjmu konzumací zkažených potravin.