Na slovíčko, senátore Kubero...

Tím pádem i Vaše přirovnání k Hilsneriádě kulhá na obě nohy, neboť Hilsneriáda byla největším propuknutím antisemitismu na českém území v 19. století, což znamenalo, že rasový odpor (což je něco jiného než nesouhlas s presidentským rozhodnutím) k židům na své kůži pocítili i židé, kteří s Hilsnerem, kromě rasy, neměli nic společného.

Já si na rozdíl od Vás myslím, že drtivá většina národa, který s rozsahem Klausovi amnestie nesouhlasí, si uvědomila, že president není ve skutečnosti  jen fotogenický pokladač věnců, ale že z něj právo amnestovat kohokoliv a za cokoliv, včetně možnosti individuálního rozhodnutí o zastavení stíhání či prominutí jakéhokoliv trestu, dělá člověka, jehož moc lze přirovnat (i já si dovolím historický exkurz) k všemocným bolševickým generálním prokurátorům. Rozhodně nepřeháním, neboť kdyby jste hypoteticky zavraždil například za prokurátora JUDr. Urválka svoji manželku a zdůvodnil to tím, že nesouhlasila se socialistickým zřízením a vedoucí úlohou KSČ, tak by jste od něj nepochybně dostal svobodu, čistý trestní rejstřík a nikdo by to nemohl zvrátit. Stejně tak by i dnes, samozřejmě, že by jste asi místo KSČ musel dosadit jinou stranu, mohl rozhodnou president Klaus a nikdo by to opět nemohl zvrátit. Snad jsem tím Vaši paní, nebo manželky Klausových kamarádů, nevylekal.

Sám tvrdíte, že je legitimní jednat o změně ústavních pravomocí presidenta co se týče amnestie. K tomu by však nedošlo, kdyby většině národa Klaus neotevřel oči a nebo kdyby ctil Ústavu samotnou. Ta nepochybně počítala s tím, že jí budou využívat rozumní lidé. A to se právě neděje!