Národní socialista Machotka varoval před komunizací

otakar machotka
5.5.2015 10:28
Otakar Machotka, významný představitel národně socialistické strany, sociolog a jeden z tvůrců národně socialistické programatiky po roce 1945, se po skončení války snažil aktivně bránit sovětizaci a komunizaci Československa. V souvislosti s vypuknutím Květnového povstáním, jehož 70. výročí si právě připomínáme, se stal místopředsedou České národní rady (ČNR), která se stala od února do května 1945 významným odbojovým orgánem, jenž se podílel velkou měrou na přípravě Pražského povstání. Machotka se v ČNR snažil ,,vyrovnat“ prosovětský kurz, který v ní byl zřetelný již od počátku.

Dlužno však dodat, že Machotka byl se svými postoji v ČNR v jasné menšině. Její jádro totiž tvořili radikálněji smýšlející levicoví členové, většinou poplatní komunistům – J. Kotrlý či prokomunistický sociální demokrat J. Kubát. Největší pozornost na sebe strhával komunista J. Smrkovský, který se snažil ostatním diktovat. ČNR jakožto zmocněnec košické vlády se podílela na přípravě Pražského povstání, jež bylo součástí celonárodního odporu proti nacistickému panství, a dosazovala do ústředních protektorátních úřadů své lidi. Protektorát Čechy a Morava byl ostatně v této době již skomírajícím tělesem a bylo otázkou času, kdy i po formální stránce zanikne.

I když v ČNR převládali prosovětští, resp. prokomunističtí činitelé, Sověti jí nedůvěřovali, protože ještě během povstání, 8. 5. 1945, byl podepsán text kapitulace německých vojsk a posádek generála Toussainta o složení zbraní, což bylo pro Moskvu z politického hlediska nepřijatelné.

Machotka s jednostrannou prosovětskou orientací ČNR nesouhlasil a pokoušel se ji v rámci omezených možností ,,kompenzovat“ proti Smrkovskému a dalším prosazováním prozápadních hodnot, byť neúspěšně. Za toto jednání se Machotka stal po válce častým terčem komunistického tisku, který jej líčil jako ,,prozápadního agenta“ nebo ,,agenta buržoazie“.

Machotka, podobně jako například národně socialistický poslanec O. Hora, otevřeně vystupoval proti komunistickým nezákonným praktikám a varoval před nastupující totalitou. V kritických únorových dnech 1948 na zasedání Zemského národního výboru, jehož byl místopředsedou, veřejně proklamoval, že komunisté provádějí puč. Machotkův osud byl po únoru 1948 podobný jako u jeho nejbližších přátel a dalších známých politických činovníků. I když byl soustavně hlídán StB, podařilo se mu utéci na Západ, kde působil na tamních univerzitách a přednášel sociologii. V exilu také napsal své paměti ,,Mezi domovem a exilem“. Zemřel v roce 1970 v USA.

Na osobní Machotkovu statečnost v roce 1945 a zejména 1948 by se tak nemělo ani dnes zapomínat.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.