Není nařízenou neplacenou prací hodno převýchovy, senátore Zemane (ODS), i okrádání státu?

Pan senátor to samozřejmě ví, ale kdo by se namáhal říkat pravdu, když lze cílenou zapomnětlivostí a brnkáním na xenofobií strunu vyhrát volby. Kdyby pravdu ctil, tak by musel dodat, že se tržní prostředí bojí plné zaměstnanosti jako čert kříže, neboť větší poptávka po pracovní síle, než je její nabídka, by vytvořila tlak na zvyšování mezd, tedy i snižování zisku zaměstnavatelů, kterým by též chyběl sociální strašák z nezaměstnanosti, jenž dělá zaměstnance poslušnějšími a vystrašenějšími. V konečném důsledku i levnějšími.

Pan senátor prý vidí částečnou nápravu dlouhodobě nezaměstnaných v obecně prospěšné práci, alespoň sto hodin měsíčně. Říká. „Získají pracovní návyky, jiný pohled ostatních a životní náplň.“ Je to jen jinak vyřčené heslo "Práce osvobozuje". Stejně jako ti, co ho v mimořádně nepěkné době razili, je nepochybně přesvědčený, že by měla být zdarma, neboť sociální dávka, ať se to někomu líbí či nelíbí, nemůže nahrazovat mzdu. Proto varuji "bledé" tváře, které si nemohou být jisty prací, aby tomuto hlasu pravicových sirén nenaslouchaly, aby i oni nemusely za podporu v nezaměstnanosti pracovat sto hodin měsíčně, neboť zrovna pan senátor může přijít s myšlenkou, že nezaměstnaný nemusí jen uklízet a že by například propuštěná zdravotní sestra či hasič mohli dělat obecně prospěšnou práci, z které byli, aby stát ušetřil, vyhozeni. Zkrátka a dobře. 

Bolševik se těmito hesly z určité míry logiky ohánět mohl. ODSák, s neviditelnou rukou trhu v žilách místo krve, ne. Kdo není schopen zajistit důstojně placenou práci všem, zavřít dlouhodobě řádící V.I.P. zloděje, kteří ač nepracují(slušný člověk zaměstnání postavené na okrádání státu nemůže považovat za práci) tak se cpou luxusními koláči, ten by neměl mít drzost bezmocné, byť to pro něj jsou možná jen cikáni, převychovávat.