Nizozemské volby ve stínu pandemie

Dlouholetý premiér stále favoritem

Třetí Rutteho kabinet byl zformován vůbec nejdéle po volbách v nizozemské historii – 225 dní trvala jednání o sestavení koalice čtyř stran pravého středu: Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD), Křesťansko-demokratické výzvy (CDA), Demokratů 66 a Křesťanské unie (CU). Přitom se jednalo o velmi křehkou majoritu – 76 ze 150 křesel ve Sněmovně a 38 ze 75 v Senátu. Po vyloučení jednoho poslance z VVD v roce 2019 vláda sněmovní většinu ztratila. 53letý Rutte je matadorem nizozemské i unijní politické scény a úřad ministerského předsedy zastává od roku 2010. Nic nenasvědčuje tomu, že by v této funkci měl skončit.

Podle průzkumu preferencí z 24. ledna by jeho strana VVD s 35 mandáty opět zvítězila a ještě si mírně polepšila. Největším soupeřem mu zůstává protiislámská, národovecká a euroskeptická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse s potenciálními 24 mandáty. PVV tak s přehledem obhájí druhé místo a ještě si může polepšit o 4 křesla. Následují dvě vládní formace – CDA s 19 a liberálně centrističtí Demokraté 66 s 12 mandáty. Nejmenší vládní straně – Křesťanské unii – průzkum přisuzuje 7 poslanců. Pokud by byla po volbách obnovena čtyřkoalice na stávajícím půdorysu, chyběla by jí k dosažení parlamentní většiny 3 křesla, což znamená buď přibrat další stranu do vlády, nebo hledat alespoň tichou podporu. 

Rozdrobenost politického spektra

Nizozemský politický systém charakterizuje silná fragmentace a extrémní multipartismus umocněný skutečností, že pro zisk parlamentního křesla stačí získat 0,67 % hlasů, což odpovídá jedné stopadesátině. V důsledku toho ve Sněmovně zasedá třináct stran, a čím více aktérů vstupuje do hry, tím déle trvá sestavení kabinetu, který zpravidla tvoří čtyři a více uskupení. Z opozičních stran si nejvyšší podporu udržuje již zmíněná PVV Geerta Wilderse, za kterou s velkým odstupem následují čtyři přibližně stejně silné levicové formace – sociálně demokratická Strana práce (PvdA), Socialistická strana (SP), Zelená levice (GL) a kuriózní Strana pro zvířata (PvdD) – dohromady by získaly 38 křesel. Do parlamentu se zřejmě probojují další čtyři marginální uskupení, která dosáhnou v součtu na 11 mandátů a mohou se tak stát jazýčkem na vahách.

Pád vlády v předvečer voleb

V polovině ledna 2021 vláda padla v důsledku „skandálu“ se sociálními dávkami, avšak dovede zemi k volbám v demisi. Stát obvinil až deset tisíc rodin převážně imigrantského původu z neoprávněného pobírání příspěvků na děti v posledních sedmi letech. Tyto rodiny musely následně desetitisíce eur vrátit. Většinovou nizozemskou veřejnost však tato skutečnost nijak nepohoršila, protože vláda si nadále udržuje více méně stabilní podporu. Práce kabinetu je vnímána celkem pozitivně i v ohledu se zvládáním pandemické krize, přestože ministr zdravotnictví čelí kritice za pomalý proces očkování a zejména mladí lidé se bouří proti lockdownu a restriktivním opatřením, která potrvají až do 9. února. Posuny v preferencích stran tak může ovlivnit nejen výše zmíněná „aféra“, ale i únava obyvatel z tvrdých opatření proti pandemii, která však nejsou uplatňována jen v zemi tulipánů, ale napříč Evropou.

Foto: Záběr televize SkyNews z protestů proti opatřením proti Covidu-19