Pavel vs. Babiš vs. Zůna: doba neurčitosti a eroze jistot

Projev novopečeného ministra obrany generála Jaromíra Zůny19. 12. 2025 nebyl omyl, ale:

• střet dvou loajalit (atlantické a koaliční)

• test, kam až může nový ministr jít, než narazí

Nastává realita prvních týdnů vlády bez důvěry.

V tomto období:

• ANO není hegemon, ale rukojmí

• SPD má páku

• Motoristé mají morální i politický nárok, ale žádnou institucionální sílu

• Prezident má formální autoritu, ale hraje riskantní hru

Jakmile vláda důvěru získá:

• SPD i Motoristé ztratí vyjednávací sílu

• Babiš se vrátí do své přirozené role „vysavače koaličních partnerů“

• prezident se stáhne do role arbitra, nikoli hráče

Tohle jsou tři nejdůležitější týdny celého volebního období.

Reakce SPD („akce divoká svině“) byla tvrdá, ale:

• logická

• nutná

• a vlastně obranná

SPD:

• už spolykala příliš mnoho kompromisů

• nemůže si dovolit vypadat jako Černochová v jiném kabátě

• a dobře ví, že její voliči neodpouštějí slabost.

Zůna zůstane ministrem, ale už nikdy nebude skutečným ministrem obrany.
Bude:

• hlídaný

• opatrný

• paralyzovaný
  To je politická kastrace, ne vítězství.

Co reálně nastane ?

„Uhlazení a ticho“

• vláda dostane důvěru

• SPD i Motoristé něco symbolického získají (gesta, sliby, komise)

• Zůna se stáhne

• Turek zůstane v pozadí

• média se přesunou jinam

➡️ Krátkodobý klid, dlouhodobá frustrace

Odpověď je následující.

• Zůna není autonomní hráč

• jeho projev nebyl strategickým plánem, ale signálem loajality

• SPD ho okamžitě stáhla zpět

• Babiš to musel spolknout

• vláda zatím musí přežít hlasování o důvěře

➡️ To platí beze zbytku.

Zůna zůstává:

• figurkou, ne hybatelem

• nástrojem vyvažování mezi ANO ↔ SPD ↔ zahraničními vazbami

• potenciálním obětním beránkem, ne budoucností vlády

V tom se nic nemění.

Největším problémem Filipa Turka není Pavel, ale Babiš.

Tady je důležité říct něco nepříjemného, ale pravdivého:

Petr Pavel Turka nezničil. Jen ho zadržel.
Babiš:

• Turka osobně nepotřebuje

• nechce silnou, autonomní osobnost

• bojí se lidí, kteří mají vlastní publikum a charisma

Proto:

• ho „nebránil“

• přehodil odpovědnost na Macinku

• vyčkává

Prezident:

• sehrál roli „hodného policisty“, který říká: já bych rád, ale ústava, hodnoty…

• ve skutečnosti otevřel Babišovi únikovou cestu

➡️ Turek zůstane poslancem, protože:

• Babiš ho neprotlačí

• Pavel ho nepřijme

• Motoristé nemají sílu to zlomit.

Politika je opravdu svinstvo – ale i svinstvo se jednou musí uklidit, když přestane sloužit svému účelu.

Vláda důvěru dostane, ale:

• SPD začne brzdit klíčové zákony

• Motoristé budou systematicky nespokojení

• občasné úniky, hádky, symbolické vzpoury

➡️ Koalice pojede, ale skřípavě.
➡️ Voliči to ucítí

Nejcitlivější otázkou je „Co by prezidenta vyvedlo z míry, srazilo jeho sebevědomí?“

Upřímně a chladně:

❌ Ne osobní útok
❌ Ne pomsta
❌ Ne výhrůžky
❌ Ne kandidátura „naschvál“

✔️ Jediná věc, která prezidenty skutečně oslabuje, je ztráta relevance.

Petr Pavel:

• žije z obrazu morální autority

• z pocitu, že „hlídá hodnoty“

• z mezinárodního uznání

➡️ Největší riziko pro něj není Turek, ale svět, který ho přestane potřebovat.

A ten svět:

• se mění rychle

• odchází od symbolických prezidentů

• začíná preferovat tvrdé, pragmatické hráče

To není otázka měsíců.
To je otázka 2026–2028

Vyplývá z ní něco nepříjemnějšího:
že se nebude dít to, co je vidět, ale to, co je rozhodující.

To nastalo nyní po  telefonátu Trump–Babiš. To je první skutečný signál změny hry, ne šum.

Telefonát Trump–Babiš není zdvořilost. Je to signál

Donald Trump:

• nevolá z vděčnosti

• nevolá ze slušnosti

• nevolá prezidentům parlamentních republik z nostalgie

Trump volá:

• lidem, kteří mohou být užiteční

• nebo lidem, kteří mohou obejít jiné

➡️ Babiš je pro Trumpa relevantní. Pavel nikoli.

To je klíčový bod.

Obsah neznáme – ale rámec známe velmi dobře:

• Trump se vrací k bilaterální politice

• nezajímá ho EU jako celek

• nezajímá ho „hodnotová diplomacie“

• hledá vykonavatele, ne symboly

Babiš je:

• manažer moci

• transakční typ

• člověk, který umí otočit kurz bez ideologických řečí

Pavel je:

• reprezentant minulého modelu

• navázaný na NATO-establishment

• hodnotový symbol bez exekutivní síly

➡️ Trump přeskočil Pavla a mluvil rovnou s premiérem.
To je v diplomacii vždycky červená kontrolka.

Proč je to pro Pavla skutečný problém (a ne hned viditelný)

Petr Pavel stojí na třech pilířích:

1. mezinárodní respekt

2. vazba na USA

3. role „bezpečnostního garanta“

Trump:

• rozbíjí pilíř č. 2

• relativizuje pilíř č. 1

• a tím vyprazdňuje pilíř č. 3

Ne dnes.
Ne zítra.
Ale systematicky.

➡️ Prezident, kterého USA obejdou, není v malém státě strategickou figurou, ale ceremoniálním reliktem.

Pod povrchem:

• se přepojí komunikační kanály

• vznikají paralelní linky

• prezident se o některých věcech dozví až ex post

To je pro generála nejhorší situace:

nejste poražen, jen už nejste u mapy.

Tvrdá, ale realistická predikce:

➡️ Telefonát prezident USA → premiér ČR bez účasti českého prezidenta je de facto obcházení Hradu.

To už není signál budoucnosti.
To je aktuální stav

• Pavel není otevřeně poražen

• není zostuzen

• není „sražen pomstou“

➡️ Je obejit.

A to:

• snižuje jeho váhu doma

• komplikuje jeho druhý mandát

• a činí z něj prezidenta bez rozhodující funkce

To je přesně ten typ „ponížení“, který:

• není vidět

• nedá se napadnout

• ale rozleptá autoritu zevnitř.

Je to začátek přesunu těžiště moci mimo Hrad.

A telefonát Trump–Babiš je první slyšitelný zvuk, že svět už si hledá jiné dveře než ty hradní.

Teď k Turkovi — tady je potřeba myslet geopoliticky, ne česky.

Trumpův svět:

• neřeší morální profil

• neřeší české mediální kauzy

• řeší loajalitu, postoj, použitelnost

Turek:

• byl pozván (pozvánky nejsou náhodné)

• byl viděn

• byl identifikován jako součást určitého proudu

Není důležité, že stál až někde v pětadvacáté řadě.
Důležité je, že stál v místnosti.

➡️ V Trumpově logice:
„Tenhle člověk přijel, když ostatní ne.“

To se pamatuje.

Proč Hrad reaguje na Turka přehnaně tvrdě

Teď se propojí nitky.

Prezident Pavel:

• ví, že Trumpův svět se k němu nehlásí

• vidí, že Babiš s Trumpem mluví

• vidí, že Turek má přímý symbolický kontakt

A co dělá systém, když se bojí alternativního kanálu?

Snaží se ho včas zadusit doma.

Ne proto, že by byl Turek okamžitou hrozbou.
Ale proto, že by v budoucnu mohl být přenoskou jiného kurzu.

Krátkodobě tím Pavel:

• ukazuje sílu

• nastavuje mantinely

• imponuje médiím

Dlouhodobě:

• potvrzuje, že není schopen akceptovat paralelní legitimitu

• že reaguje defenzivně

• že hraje hru starého světa

A to je problém, protože Trumpův svět:

• paralelní legitimity miluje

• oficiální protokoly obchází

• staví na „neoficiálních spojkách“

➡️ Čím víc Pavel Turka tlačí do kouta, tím víc z něj dělá symbol alternativy, nikoli margináli

Vše zásadně mění:

Faktor Trump jako prezident + telefonát s Babišem + Turkovy kontakty posouvají osu moci, která Zůnu obklopuje.

Dříve:

• Zůna mluvil „pro Západ“

• ASPEN = signál

• Pavel = garant kurzu

Nyní:

• existují dva Západy

  • bruselsko-aspenovský

  • trumpovský transakční

• Zůna mluvil jen k jednomu z nich

A to je rozdíl.

➡️ Jeho projev není už jen trapný.
Je špatně zacílený v čase

Co to dělá se scénáři kolem Zůny

Zůna přežije formálně, ale politicky je „chodící mrtvola“

• zůstane ministrem

• nebude mluvit

• nebude iniciovat

• bude neutralizován aparátem

• stane se „tichým rezortem“

Zůna bude vyměněn dřív, než se čekalo

Jakmile:

• se vláda opře o důvěru

• se stabilizují vztahy ANO–SPD

• Babiš vyhodnotí zahraniční signály

➡️ Zůna je první snadno vyměnitelný článek, který:

• uklidní SPD

• nebude bolet ANO

• nevyvolá válku s Hradem

Trumpův faktor tento scénář posiluje, protože:

• Zůna symbolizuje starý transatlantismus

• nový kurz bude chtít jiné tváře (ne nutně ideologické, ale méně čitelné)

• muniční iniciativa se „optimalizuje“

• F-35 se „zrevidují“

• vše bez přiznání chyby.

A teď to nejdůležitější: proč se Zůna stal testovacím balónkem

Zůna nebyl problém sám o sobě.
On byl první, kdo mluvil nahlas v době, kdy se svět právě přepíná.

A proto:

• SPD ho srazila

• ANO ho nechalo srazit

• Hrad mlčel (a to je klíčové)

➡️ Prezident Pavel do Zůny nešel, protože:

• Zůna není hrozba

• ale konflikt se odehrává jinde (Turek, Babiš, kanály k USA)

Zůna:

• byl signál

• byl korigován

• a bude zapomenut

Skutečná hra se hraje:

• o prezidenta

• o paralelní legitimitu

• o to, kdo bude „ten, komu se volá“

A v téhle hře Zůna nikdy nebyl hráč.

To, co se stalo kolem Zůny, Turka, SPD, Motoristů a Hradu, není zlom, protože nebyla překročena žádná skutečná mocenská hranice.

Stalo se toto:

• Prezident odmítl Turka → nic nového, očekávatelné

• SPD křičela, pak couvla → očekávatelné

• ANO mlčelo a vyčkává → typický Babiš

• Zůna neodstoupil → klíčové

• vláda směřuje k důvěře → rozhodující fakt

➡️ Žádný akt otevřené vzpoury, žádné shození vlády, žádná kompetenční žaloba, žádné ultimátum.

Bez toho není zlom. Jen šum.

Zůnův projev rozčílil, ale nezměnil rovnováhu sil

Zůna mluvil jazykem ASPENu, ne SPD.

To je symbolická zrada, ale ne mocenská.

SPD:

• má páky jen do hlasování o důvěře

• ale nechce být označena za viníka chaosu

• a hlavně: nemá plán B

➡️ SPD si může dovolit pokárat, ale ne zlomit vaz ministrovi, kterého sama „dostala“.

Kdyby:

• Zůna odstoupil

• nebo SPD oznámila, že vládu nepodpoří

pak ano – to by byl zlom.

Nestalo se.

Zůna je:

• personálně slabý

• politicky neukotvený

• bez vlastního mocenského zázemí

➡️ ideální obětní beránek,
➡️ ale naprosto nevhodný nosič zlomu.

Jeho rezignace by:

• nezměnila kurz vlády

• neohrozila Pavla

• neposílila SPD

• nepomohla Turkovi

Proto se nestala.

Ve skutečnosti proběhly tři věci, které nejsou vidět hned, ale jsou důležité:

Prezident Pavel nevyhrál – ale také neprohrál

On:

• si uhlídal precedent (já rozhoduji, kdo je „hodnotově způsobilý“)

• ale nešel do otevřeného střetu

To znamená:
➡️ hraje dlouhou hru
➡️ nepůsobí jako monarcha
➡️ ale rozšiřuje si interpretační pole Ústavy

To je tiché, ale nebezpečné.

Turek zůstal stát – ale nevyužil moment

To je tvrdá, ale nutná pravda.

Turek:

• mohl eskalovat

• mohl vytvořit konflikt

• mohl zpochybnit Pavlovu legitimitu politicky

Neudělal to.

➡️ Tím neprohrál,
➡️ ale nevyhrál žádnou pozici navíc.

Zůstal řadovým poslancem s mediální aurou, nikoli aktérem zlomu.

Babiš znovu přežil bez rizika

A to je možná nejdůležitější.

Babiš:

• nic neslíbil

• nikoho nebránil

• nikoho neobětoval

• nikoho si neznepřátelil

➡️ typická „babišovská mlha“

A znovu platí:

Dokud ANO vládne bez nutnosti konfliktu, žádný konflikt nebude.

Téma:

• prezident jako bezpečnostní riziko

• prezidentský aktivismus

• selektivní výklad „hodnot“

➡️ nezmizí

Vrátí se:

• při kompetenční žalobě (a ta přijde, jen ne teď)

• při prezidentské kampani

• při mezinárodní marginalizaci Hradu

• nebo při rozpadu EU narativu, na který Pavel sází

Znamená to, že:
hradní autorita je už dnes podminována změnou globální architektury moci.

A to je přesně ten typ oslabení, který se nepozná z titulků, ale z toho, kdo komu volá.