Pokus o odpověď II
Patřím k lidem, kteří se velice rádi poučují, a proto jsa takto poučen, hledal jsem poučení v textu poučitele.
S radostí konstatují, že jsem našel. Vřelé díky, bývalý i současný soudruhu.
Ano, souhlasím, dopustil jsem se nepřesnosti.
Ale !
Vztahovat tuto chybu bez dalších argumentů n všechny moje texty zdůvodněné řadou argumentů, jak chápu vývoj civilizace, je klasickým příkladem nejen triviality tohoto čtenáře, ale také komunistického politického primitivismu. Jednoduchost, prostota, nízká úroveň samostatného myšlení byla a je vlastní bývalým oporám zkrachovalé komunistické totality: důstojnickému sboru armády, policii, funkcionářům státního a stranického aparátu i hospodářství, dosazených především z dělnických kádrů. Tato privilegovaná opora totality, finančně zvýhodňovaná, prošla různými formami stranického školení, kde se naučila výtečně papouškovat „moudrost učení všech učení, umění všech umění“, marxismus-leninismus, a tak narůstal jejich deficit samostatného myšlení.
Čtenářova informace o úloze Marxe jako jednoho z delegátů při založení mezinárodního dělnického sdružení (I. Internacionála) v roce 1864 neodpovídá skutečnosti.
Neboť !
I. Internacionála navazovala na svaz komunistů založený Karlem Marxem a Bedřichem Engelsem v roce 1847, kteří vypracovali základní programový dokument tohoto svazu „ Manifest komunistické strany“.
Marx na ustavující schůzi MDS nebyl toliko jediným z delegátů, ale spolu s Engelsem nejdůležitějším delegátem, protože vypracovali programový dokument „Inagurální adresu“. Jenom z těchto dvou faktů vyplývá, že Marx a Engels dali mezinárodnímu dělnickému hnutí to rozhodující: teorii marxismu, jejíž podstatou je likvidace kapitalismu a kapitalistů a tím likvidace či silné omezení klíčových civilizačních a tisíciletími osvědčených hodnot: svoboda, demokracie, tržní systém, soukromé vlastnictví a vlastní zájem individua a z nich vyplývající a na ně navazující právní systém a celá soustava hodnot etických , mravních norem, které kultivují člověka a mezilidské vztahy.
Jako zvědavý člověk jsem pátral po dalších zdrojích poučení a našel jsem ho v důležitosti vztahu mezi osobními vlastnostmi člověka a jaký smysl života si tento člověk zvolí.
Z tohoto úhlu pohledu něco o tom, co nám nabízejí historici zabývající se profilem osoby Karla Marxe.
Karel Marx se narodil v Trevíru, v židovské rodině, jeho otec byl úspěšný a bohatý advokát.
Marx byl velice nadaný, chytrý a bystrý člověk se smyslem do hloubky jdoucího vědeckého bádání. Měl záchvaty mimořádné pracovitosti, dokázal neúnavně pracovat ve dne v noci. Tyto kladné a nadějné stránky jeho povahy byly však ovlivňovány zápornými spočívajícími ve svárlivosti, nesnášenlivosti, pánovitosti, přehnaném sebevědomí, vznětlivosti a vyžíval se v kousavé, až urážlivé kritice. Zjednodušeně a krátce řečeno „rozhněvaný věštec“. Jako syn židovských rodičů s historickými kořeny odmítl své předky a vůči Židům se po celý život choval značně odmítavě.
Měl až nezkrotnou touhu po alkoholu, od mládí vedl zhýralý život. V době studia na univerzitě v Bonnu byl dokonce uvězněn pro opilství. První zkušenosti z veřejné činnosti získával jako předseda „trevírské hospodské společnosti“.
Jeho otec si soustavně stěžoval, že neúměrně utrácí jeho peníze, proto v domnění, že změní své chování, vytrhne-li ho z prostředí v Bonnu a přemístí ho na univerzitu do Berlína. Bohužel otec se opět zklamal. V Berlíně býval často „návštěvníkem“ záchytek pro alkoholiky. Marx žil často na dluh, neplatil nájemné, věřitelé ho několikrát žalovali. Během pěti let se desetkrát stěhoval.
Určité potíže měl s hygienou, otec o něm prohlašoval, že je čuně, patron nemytých o sebe nedbajících studentů. Dostal přezdívku „Mouřenín“.
Smrt otce Marxe natolik ovlivnila, že dokončil studia a začal pracovat jako novinář. Oženil se se svou přítelkyní z dětství baronkou Jenny von Westphalen.
Jako žurnalista stále více inklinoval ke komunismu, což mu vyneslo neustálé policejní sledování, ba i ztrátu zaměstnání.
Po vypovězení z Německa se Marxovi v roce 1843 přestěhovali do Paříže. Marx založil politickou revui, kterou i redigoval. Scházel se s několika mladými radikály, se kterými přemýšleli o komunistickém uspořádání společnosti. Známý německý básník Heinrich Heine označil tyto mladíky jako „bandu bezbožných samozvaných bohů“.
Revue vyšla jen jednou, neboť Marx a jeho komunističtí přátelé se nepohodli se spoluvydavatelem Arnoldem Rugem. Ten obdivuhodně prozíravě doslova řekl: „Aby osvobodili proletariát intelektuálně i fyzicky zpod břemena bídy, sní tito pánové o organizaci, která tuto bídu zobecnila a donutila také ostatní, aby přijali toto břímě.“
Po vypovězení Marxových z Francie se přes krátký pobit v Belgii odstěhovali do Londýna. Zde žili ve špatném bytě, v nejchudší části Londýna
Policista, mající za úkol sledovat Marxe napsal: „Je to silně nepořádná a cynická osoba, velmi špatný hostitel; vede vpravdě cikánský život. Umýt se, upravit se, či si vyměnit prádlo jsou u něho jevy zřídkavé. Pohotově se opije. Často celý den spí, ale jestliže má něco udělat, pak pracuje neúnavně dnem i nocí“. Marxova rodina byla finančně podporována Jenninými rodiči, Engelsem a občas dostal Marx honorář za své články. Celkový příjem byl na úrovni nižší střední vrstvy, i v nejhorších dobách měli 3 x větší příjem než dělník. Přesto vlivem neodpovědného způsobu života a špatným hospodařením tonuli téměř nepřetržitě v dluzích.
Tato charakteristika Marxe a smysl jeho života, prozkoumaná historicky, jednoznačně potvrzuje známou moudrost našich předků „Všechno nedobré a neprospěšné, co v lidském rodu vzniklo a uplatňuje se , má svůj původ v závisti, nenávisti, nesnášenlivosti, podezírání, ve zlobě a hněvu“.
Zpupnost a drzost Marxe byla bezbřehá.
Zvolil si dobrovolně smysl života i své rodiny takový, že hovořit o normálním životě je nabubřelé. Přesněji šlo o ubohé živoření a nejhorší na tom je, že z vlastní viny a tuto svoji vinu svaloval na buržoazii, a proto ji vyhrožoval, že ji připraví odplatu za svoji rodinu a tím si osoboval právo organizovat lepší život celému světu.
Komunisté o těchto různých souvislostech nejen nemluvili, ale tajili je.
Nedivím se, podvod na lidech a jejich oblbování je jim vlastní. O tom jsem ve svých článcích podal řadu argumentů a dosud jsem zápornou odpověď doloženou argumenty nedostal.
Vladimír Houser
http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/hledani-noveho-modelu-za-kapitalismus-ii
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 2232x přečteno
Komentáře
Marxova zásluha spočívá ve zcela něčem jiném, v tom, že se zeptal: Jaké jsou meze fungování kapitalismu. A tím přispěl k jeho zachování, protože se jak vliády, tak buržoazie naučili těm mezím vyhýbat. A jako první ekonom postřehl důležitost institutu vlastnictví, takže byste o něm měl pět výslovně ódy. Po něm až škola vlastnických práv.
Každému co jeho jest.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.













Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.