Proč rostou proizraelské nálady v EU?

Bibiho přátelé – evropští konzervativci

EU je v Tel Avivu vnímána jako příliš propalestinská a její vztahy s Izraelem byly po desetiletí poměrně chladné. Během druhé intifády se Brusel snažil vybalancovat nekritickou podporu republikánské administrativy George Bushe ml. vládě Ariela Šarona. V roce 2003 podle průzkumů veřejného mínění 59 % Evropanů považovalo Izrael za hlavní hrozbu světovému míru, nicméně nálady se mění. V posledních letech Netanjahu kultivoval své vztahy s evropskými lídry, zvláště těmi konzervativními, které považuje za přirozené spojence. Maďarský premiér V. Orbán byl v roce 2018 vřele přivítán v Jeruzalémě a následovali další evropští státníci jako M. Salvini. Přátelštější postoj Evropy k Izraeli však nelze přisuzovat pouze dobrým vztahům Netanjahua s některými vyhraněně pravicovými politiky, protože atmosféra v EU se celkově mění v důsledku ekonomických, geopolitických i vnitropolitických důvodů.  

Palestina přestala být prioritou

EU nezměnila svůj oficiální postoj k arabsko-izraelskému konfliktu a stále prosazuje mírový proces, ukončení okupace Západního břehu Jordánu a dvoustátní řešení v hranicích z roku 1967. EU je stále největším poskytovatelem humanitární pomoci palestinským uprchlíkům. Pouze Česko a Maďarsko podpořily Trumpovu iniciativu uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele, přičemž devět zemí uznává Palestinu jako stát. V celkovém vztahu k Izraeli však přestala být palestinská otázka prioritou. To zejména proto, že v kontextu měnícího se Blízkého východu už málokterý diplomat považuje izraelsko-palestinské narovnání za klíč k řešení problémů regionu, ačkoliv v nultých letech toto paradigma dominovalo. Arabské jaro, občanská válka v Sýrii a její důsledky pro EU včetně teroristických útoků a migrační vlny a v neposlední řadě íránský jaderný program změnily blízkovýchodní priority.

Spojenec v boji proti terorismu

Posun evropského veřejného mínění vůči židovskému státu však přichází především zevnitř. Evropané čelící v posledních letech teroristickým útokům solidarizují s Izraelem, který má stejný problém a bojuje proti islamistickému násilí. Právě to sbližuje EU s Izraelem a vysvětluje zmíněný diplomatický posun. Ještě před patnácti lety bylo běžné tlačit Tel Aviv do diplomatické izolace, pokud nepřistoupí na udržitelné mírové řešení palestinské otázky. Tato strategie však neuspěla a Izrael dnes disponuje více ekonomickými a diplomatickými partnerstvími než kdykoliv předtím. Na jedné straně sice Netanjahu s odchodem D. Trumpa ztratil bezvýhradnou podporu z Washingtonu, neboť Joe Biden jasně podpořil dvoustátní řešení konfliktu a demokraté nikdy nebyli nekritickými podporovateli Izraele, na straně druhé se však může těšit stále rostoucí přízni zemí EU.