Radioelektronický boj v konfliktu na Ukrajině

Celý připravovaný seriál bude mít tři postupně uveřejněné části, od jednoduššího ke složitějšímu

1. část - systém Rubicon popsaný na RadioFreeEurope Radio Liberty 17. září 2025 či jako „Hustá opona“ v článku MAP2454 z 5.11.2025 na webu michalapetr.com Michaela Svatoše jako nová ruská „superzbraň“.

2. část - modernizovaný ruský dron Geranium-2. Bývá označován jako „létající mop“ – jednoduchý, levný, hlučný. Ale to, co se skrývá uvnitř jeho naváděcí části, zdaleka jednoduché není. Pod zdánlivě primitivní aerodynamikou se ukrývá systém, který dokáže zpracovat extrémně slabé signály a rozlišit je i v prostředí silného rušení.

3. část - ruské REB systémy: Murmansk-BN, Krasucha-4, Rtuť-BM. Základní přehled, co ruší (pásma, metody, účinky). Jak tyto systémy vytvářejí „elektronickou mlhu“. Proč i přes rušení některé drony stále fungují.

1. část

Na webu Ing. Michaela Svatoše www.michalapetr.com se objevily dva články, a to MAP2452 3. listopadu 2025 o tajemných ruských dronech Geranium-2 „bez antén CRPA“ (bude řešeno v 2. části) a MAP2454 z 5. listopadu 2025 o nové ruské zbrani „Hustá opona“, které rychle mění poměry na ukrajinském bojišti a způsobily obrovský technologický šok pro Západ. Protože v obou případech jde o použití nových radiotechnických koncepcí a konstrukcí, pokusím se v tomto článku populárně technicky vysvětlit o co jde.

Vysvětlení, jaké techniky by realisticky mohly tvořit „Hustou oponu“, ne jak ji postavit.

Pod touto „Hustou oponou“ se podle všech indicií skrývá síťová kombinace pasivního rádiového průzkumu, zaměřování a moderní centrální datové zpracování (datová fúze). Desítky či stovky pasivních senzorů naslouchají relevantním pásmům, vyhodnocují úhly příjmu a časové rozdíly a vysílají metadata do centrálního analytického uzlu. Tam se signály klasifikují — rozpoznají se typické otisky řídicích spojení dronů — a protnutím azimutů se určí pravděpodobné souřadnice pozemních operátorů. Jakmile je pozice potvrzena, dostane se na ni „pozornost“ — sledování kamerami, zacílení dělostřelectva či lokální potlačení. V praxi to vytváří vrstvenou ochranu, která mobilizuje senzory, zpracování signálu a kinetické nebo elektronické prostředky k neutralizaci protivníkových schopností nasazovat bezpilotní prostředky.

Nejprve vysvětlení technických pojmů užitých v textu

SIGINT / ELINT správné významy

SIGINT – Signals Intelligence = zpravodajství z radiových signálů

Jde o nadřazený pojem, který zahrnuje veškeré získávání informací ze zachycených elektromagnetických signálů.

SIGINT se dělí na tři hlavní podskupiny:

1. COMINT – Communications Intelligence
   = odposlech komunikace (hlas, data, text, satelitní komunikace, dronové telemetrie…)

2. ELINT – Electronic Intelligence
   = sledování nekomunikačních signálů, hlavně radarů, rušiček, naváděcích systémů, telemetrie zbraní
   (bez „obsahu“, jde o měření parametrů – výkon, frekvence, modulace, opakování impulsů).

3. FISINT – Foreign Instrumentation Signals
   = „telemetrie“ raket, dronů, kosmických zařízení.

SIGINT = vše dohromady.
ELINT = jen technické signály, které nejsou komunikaci.

ELINT co konkrétně znamená

ELINT se nezabývá „odposlechem obsahu“, ale měří:

• frekvence

• modulace

• šířku pásma

• výkon

• směr (DF)

• opakovací frekvenci impulsů radaru

• charakteristické projevy rušičky

• práci dronu v autonomním režimu (bez obsahu, jen parametry)

Díky tomu lze poznat:

• jaký typ radaru nebo rušičky je aktivní,

• zda je ve vzduchu dron, jaký typ,

• kde se nachází,

• jaký je jeho režim.

DF – Direction Finding = radiové zaměření / určení směru příchozího signálu

Patří do ELINT i SIGINT jako základní nástroj.

Metody DF jsou:

• dopplerovská,

• interferometrická,

• TDOA (Time Difference of Arrival – Průzkum podle rozdílů časů příjmu, používá např. TAMARA/Specializace VERA).

AoA = Angle of Arrival, česky „úhel příchozí vlny“ nebo odborněji „směr příchodu signálu“ (směr dopadu elektromagnetické vlny). Používá se v radiolokaci, radiogoniometrii a EW už od 2. světové války.

Elektromagnetická vlna se šíří od zdroje ve tvaru kulové vlny. Pokud máme dvě nebo více antén, umístěných několik centimetrů až metrů od sebe, signál k nim nedorazí v úplně stejném okamžiku.

Tento rozdíl okamžiku příchodu se nazývá:

TDOA – Time Difference of Arrival, česky: „rozdíl časů příchodu“.

FDOA – Frequency Difference of Arrival (pokud je zdroj v pohybu – dopplerův posun)

TDOA /Multilateration – pokud jsou uzly přesně časově synchronizované, lze multilaterací spočítat polohu vysílače.

Síťová fúze – Network Fusion (přesněji Sensor Fusion)

Tady je přesná a moderní terminologie:

• Sensor fusion = fúze dat z více senzorů (df přijímačů, radarů, rušiček, kamer, dronů).

• Network fusion / Data fusion = propojení senzorů v jedné síti a společné vyhodnocení.

• Command & Control (C2) = řídicí nadstavba, která se rozhoduje na základě dat z fúze.

Laicky:

Síťová fúze = všechny senzory odevzdají informace do jednoho „mozku“, který spojuje jejich data a výsledkem je velmi přesná mapa elektromagnetické situace.

Takže ještě jednou:

SIGINT (Signals Intelligence) je souhrnný název pro zpravodajství získané zachycením elektromagnetických signálů.
ELINT (Electronic Intelligence) je jeho část zaměřená na sledování technických parametrů signálů – radarů, rušiček, dronů – bez odposlechu obsahu.
DF (Direction Finding) neboli radiové zaměření určuje, odkud signál přichází.
Síťová fúze propojuje data z mnoha senzorů (radary, DF, kamery, drony) a vytváří přesný obraz bojišt

Kmitočty používané drony

• Frekvence 2,4 GHz (ISM) – velmi běžná pro ovládání RC dronů (přenos příkazů od ovladače) i pro telemetrii.

• Frekvence 5,8 GHz – často se používá pro přenos videa (FPV – první osoba pohled), protože umožňuje vyšší datovou propustnost.

• Podle výzkumu jsou 2,4 GHz běžné pro C2 link, zatímco 5 GHz pásmo (zejména horní část, kolem 5,8 GHz) roste v použití pro video.

U ukrajinských dronů (komerčních FPV, řady UJ-22, Leleka, Fury jsou nejčastější kmitočty

• 2,4 GHz (ISM)

• 5,8 GHz (ISM)

To jsou opravdu frekvence používané:

• pro řídicí kanál (C2) – ovládání dronu

• pro FPV video (hlavně 5,8 GHz)

• pro telemetrii

Obě pásma jsou:

• nelicencovaná,

• silně standardizovaná,

• široce využívaná (Wi-Fi, FPV, OcuSync, ExpressLRS, TBS).

To znamená:

Rušiče ani ELINT nemusí znát protokol – stačí jim znát frekvenci a typický „rukopis“ modulace.

Rubikon tedy nemusí dron dekódovat. On jej jen slyší — a zaměřuje směr.

• Rubikon či Opona, která se snaží lokalizovat řídicí stanoviště operátorů dronů, zcela jistě naslouchá přesně těm frekvencím, které drony / operátoři používají pro ovládání (C2) a případně pro telemetrii.

Jak Rubikon lokalizuje drony a jejich piloty.

Ruské týmy využívají tři hlavní metody:

Dopplerovský zaměřovač (AoA – Angle of Arrival, česky „úhel příchodu“)

Princip:

• okolo kruhu je rozmístěno 8–16 antén,

• ve středu všesměrová anténa,

• systém mezi anténami v kruhu elektronicky přepíná (žádná mechanika!),

• vzniká ekvivalent rotující antény,

• každá změna směru způsobuje dopplerovský posun přijímaného signálu,

• software z nulového průchodu sinusovky určí azimut.

Výhody:

• levné,

• velmi přesné,

• funguje i na slabé signály,

• nepotřebuje synchronizované stanice – stačí jedna.

To je důvod, proč je dopplerovský typ zaměřovačů v Rusku tak rozšířený:
je robustní, jednoduchý a mimořádně efektivní.

Interferometrický zaměřovač (více antén, fáze signálu)

Toto je metoda typu TAMARA.

Princip:

• dvě nebo více antén znají přesnou vzájemnou vzdálenost,

• přijmou signál s mírným fázovým posunem,

• software dopočítá směr podle rozdílu fází.

Výhody:

• vysoká přesnost,

• vzorová metoda NATO.

Nevýhoda:

• vyžaduje přesné anténní pole a synchronizaci.

Rusko tuto metodu používá méně, protože je dražší a citlivější na postavení.

TDOA – měření rozdílu časů příjmu (Time Difference of Arrival)

Používají hlavně Ukrajinci, protože je to metoda:

• více stanic na různých místech,

• všechny synchronizované časem (GPS/Glonass),

• výpočet průsečíku hyperboly → poloha pilota/dronu.

Toto je oblast, kde má Ukrajina výhodu díky západním senzorovým sítím.

Rusko také TDOA používá, ale méně a na kratší vzdálenosti.

Co dělá Rubikon unikátním?

Standardní protidronové systémy:

• ruší kmitočty,

• zaslepují video,

• přerušují spojení.

Rubikon naopak:

1. Nejprve zachytí ovládací signál dronu (2.4 GHz).

Z toho pozná, že někde v blízkosti pracuje FPV operátor.

2. Pak zachytí FPV obraz (5.8 GHz).

FPV kamera vysílá trvale → silný signál, ideální pro zaměření.

3. Vypočítá směr k dronu.

4. Vypočítá směr k operátorovi – pilot vysílá také!

Pilot totiž:

• komunikuje s dronem,

• vysílá telemetrii,

• má zapnutý RC modul vysokého výkonu (250–1000 mW).

Pilot je vysílací zdroj stejně jako dron.

Zásadní ruský posun: lovit piloty místo dronů

Toto je moment, kdy se Rubikon stává strategickou změnou hry.

Na frontě totiž platí:

• dron lze vyrobit za pár tisíc korun;

• pilot se cvičí měsíce;

• FPV jednotky mají jen několik specialistů.

Rubikon umožňuje:

1. Zaměřit směr k pilotovi.

2. Upřesnit ho další stanicí (klasický triangl).

3. Předat souřadnice dělostřelectvu.

4. Pilot je eliminován → jednotka se rozpadá.

Kvůli tomu Ukrajina zavedla:

• práci z krytů,

• kabelové přívody antén mimo úkryt, vlnovody se nepoužívají, koaxiální kabely mají již na těchto kmitočtech vysoký útlum (záleží na typu), z vlastních měření vím, že odhad 40dB/100m je reálná hodnota, praktická délka k anténě nebude vyšší než 10m,

• extrémně krátké pracovní cykly (20–40 sekund),

• přísnou anténní disciplínu.

Ale Rusové stále získávají výhodu – software Rubikonu je stále lepší.

A teď hlavní trik „Husté opony“:

Hustá opona používá tři vrstvy:

1. Širokopásmový SDR skener (10 MHz – 6 GHz), hledá jakýkoli řídicí signál.

2. Fázová anténní pole určují azimut s vysokou přesností.

3. Síť 3–10 uzlů sdílí data, triangulace dává přesnou polohu operátora (do 20–70 m).

Pak následuje:
→ Lancet / FPV roj / 120mm minomet / dělostřelecká baterie.

Tedy účinek je okamžitý.

Proč je to účinné — silné stránky konceptu

• Nízké riziko kompromitace sítě: pasivní přijímače nevysílají — těžko je zničit bez přesné lokace.

• Škálovatelnost: síť může být rozšiřována; centrála optimalizuje rozdělení zdrojů.

• Vysoká přesnost při dobrém rozmístění uzlů: křížení směrníků (AoA) dává malý chybový úhel, zvlášť v otevřeném terénu.

• Rychlá odezva: s automatickým zpracováním je možné v minutách (či méně) vytvořit cílovou souřadnici.

Slabá místa — co by „Hustou oponu“ zpomalilo či

ztížilo

• Terén a zastavěné oblasti: multipath, odrazy a budovy zhoršují AoA a TDOA; v městech se přesnost snižuje.

• Nízká vyzařovaná síla vysílačů cíle: operátor používající velmi nízkou vysílací výkonnost (sporadické bursty, optické spojení) snižuje detekční dosah.

• Synchronizace sítě: TDOA vyžaduje přesnou časovou synchronizaci (GPS/cesium/oscillátory); rušení času/oscilátorů snižuje přesnost.

• Záměna signálů: civilní provoz a rušení mohou vést k falešným poplachům bez robustního fingerprintingu.

• Latence spojení: pokud zpracování či přenos dat do centra trvá příliš dlouho, by operační výsledek byl opožděný.

Z popisu v článku Ing. Michaela Svatoše se jeví, že „Hustá opona“ není jediné zařízení, ale integrovaný systém—síť pasivních rádiových senzorů = radiových zaměřovačů, zpracování signálu a centrální fúze dat. Desítky naslouchacích uzlů sbírají informace o rádiových řídicích spojích dronů — měří směry příjmu, časové rozdíly a spektrální ‘otisky’. Centrála tyto informace skládá dohromady, identifikuje pravděpodobné pozemní řídicí stanoviště a rychle předává souřadnice jednotkám, které pak dané lokace izolují či neutralizují. Taková architektura kombinuje tradiční SIGINT dovednosti s moderním DSP a sítí senzorů: není to zázrak, ale důsledné nasazení dnes dostupných technik, které dohromady vytvoří velmi účinný „filtr“ proti protivníkovým bezpilotním operacím

Hustá opona“ opravdu není nic magického. Je to technické řešení problému, který dobře známe už z 60.–80. let, jen přivedený do současnosti: lokalizace pozemních zdrojů řídicích signálů dronů v reálném čase + jejich okamžité ničení.

→ Nejde primárně o rušení signálů (jamming).
→ Jde o rychlou radiotechnickou detekci + zničení operátora pomocí dělostřelectva, FPV dronů nebo Lancetů.

Hustá opona není systém rušení v klasickém smyslu. Nezabraňuje dronům létat a nezaměřuje se na signál mezi dronem a operátorem. Místo toho hledá přímo pozemní ovládací stanoviště podle jeho vyzařování v pásmu UHF. K tomu se využívá fázové anténní pole a dopplerovská metoda určování směru šíření radiových vln. Pokud jsou na frontě rozmístěny tři a více takových uzlů, je možné určit polohu operátora s přesností desítek metrů. Následný úder je pak okamžitý. Nejde tedy o rušení techniky, ale o eliminaci lidí – operátorů, kteří jsou dnes nejcennější bojovou složkou ukrajinské armády.“

CO JE NA TOM GENIÁLNÍ

Všichni 10 let řeší: Jak rušit drony?
Rusové přešli na řešení: Zničíme člověka, který dron řídí.

Tím zmizí:

• dron

• operátor

• jeho zkušenost

• jeho data

• jeho psychologický vliv

A to je strategická výhoda, protože dobrých operátorů je málo a nedají se rychle nahradit.

Realita je méně efektní, ale o to nebezpečnější:

• Rusové neznemožnili dronům létat.

• Rusové znemožnili operátorům žít.

A to je válka na vyčerpání lidského personálu, ne techniky.

NA ZÁVĚR

Ano – tento systém lze obejít.
Ale:

• bude to stát čas,

• bude to stát velmi mnoho mrtvých operátorů,

• a bude to technologicky náročné,

stejně jako u dronů Geranium-2.

To je přirozený „dialektický“ vývoj zbrojních technologií.

Na každou zbraň se časem najde protizbraň.

Jen někdy ten čas přijde brutálně pozdě