Kňučení válečných štváčů nemá konce

Co je příznačné pro české vládní politiky (Fialu, Lipavského  a spol.) a zejména pro  okruh lidí kolem prezidenta Pavla,  tu kávovou sedlinu pražské kavárny, jako je Žantovský a další, oni z toho míru, který se nezadržitelně blíží, mají evidentně strach. Uzavření mírové smlouvy na základě, třeba i mírně modifikovaných 28 Trumpových bodů, bude znamenat ukončení času konfrontace, několika let  balancování na pokraji jaderného konfliktu. A začátek možná pomalé obnovy budoucí spolupráce všech evropských států, včetně postupného zapojení Ruska do ní. Je smutné vidět, jak se evropské politické elity nedokáží vyrovnat s tím, že je Američané s Rusy prostě vyšachovali ze hry.

Ale čemu se vlastně diví? Mají nějakou vlastní alternativu postupu, který by zajistil vítězství Ukrajiny a jejich vojsk na Ruskem? Nemají.

 Jak si někdo vlastně mohl myslet, že je možné porazit jadernou velmoc, která přitom má slušný hospodářský potenciál a zejména obří a komplexní surovinovou základnu. Podle nedávno vydaného přehledu Světové banky Rusko v objemu vytvořeného HDP podle parity kupní síly má hospodářskou sílu na úrovni Japonska či Německa. Je tedy v zásadě jedno,  jestli je hospodářsky silnější Rusko nežli Japonsko či zda Rusko je o něco slabší nežli Německo. To nehraje velkou roli.

 Přitom Rusko má za sebou obrovskou čínskou ekonomiku. A Čína nemá nejmenší zájem na tom, aby Rusko padlo a bylo rozparcelováno, jak o tom někteří lidé na Západě sní. Protože ve hře zvané politické domino by pád Ruska znamenal také vážné problémy pro mocenskou pozici Číny. Evropské politické elity v zásadě nejsou schopny přijít ani se strategií, ani s financemi,  ba ani z nabídkou dostatečného množství zbraní, které by umožnily vojenské vítězství Ukrajiny. Kromě toho, Ukrajina prostě nemá potřebný lidský potenciál. Chybějí jí vojáci, ztráty na životech ukrajinských vojáků za poslední téměř čtyři roky konfliktu byly obrovské. A často  nevycvičení nováčci v řadách ukrajinské armády jsou jenom kanonenfutrem pro ruská děla, drony, tanky a rakety. Ruská armáda postupuje možná pomalu, ale jistě. A zabírá, jak se zdá, strategická města jako je Pokrovsk  či Kupjansk.

Je sice hezké věřit pohádkám o zázracích, jako jim věří například Žantovský a Petr Pavel, ale tato krásná víra v zázraky, toto blouznění, nepomůže ukrajinským vojskům ke zvratu na bojišti. Takže, pokud nedojde k uzavření této dohody postavené na územních a dalších ústupcích ze strany Ukrajiny, pak dříve nebo později ukrajinská vojska ztratí i ta území, která zatím ještě Rusko nezískalo. A chce je od Ukrajiny získat, ale ta je zatím tvrdě brání.

Při prvním pohledu na 28 Trumpových bodů se zdá, že celý ten koncept je poměrně dost vyrovnaný. Není to  o tom, že by to byly jenom body výhodné pro Rusko. Naopak, je tam také několik bodů, které jsou pro Rusko velmi nepříjemné. Například vč. ztráty významné části jeho zahraničních depozit ve prospěch Ukrajiny a také Spojených států. To je potřeba objektivně vidět. 

Je tedy potřeba celý plán Američanů brát komplexně a nevytrhnout pouze  několik bodů, které se nehodí a proti nim začít brojit.

Osobně se domnívám, že Trumpova ochota významněji ustupovat v 28 bodech nebude velká, ale může k ní dojít. Evropa a její lídři a zejména nejvyšší představitelé největších evropských zemí Německa, Británie a Francie by se měli vrátit k politickému realismu. Ukrajině prostě nemohou efektivně pomoci Rusko porazit. Pokud se z bitevního pole stáhnou Američané, jak tím hrozí

 anebo pokud přeruší dodávky zpravodajských informací, ale také klíčových zbraní a zbraňových systémů, pak by se Ukrajina položila během několika málo týdnů.

Zelenskyj je ve velmi složité situaci. Nemůže si dovolit odmítnout americký plán. Může jenom doufat v jeho korekci, protože je zjevně se svou armádou na konci sil. Po skandálu a úplatkářské aféře, která zasahuje do jeho nejbližšího okolí a zasahuje nejvyšší vládní kruhy Ukrajiny, je také morálně na dně. Za této situace je nejlepší ukončit konflikt. Sečíst ztráty a vrhnout se do budování nové Ukrajiny. Ta už bude bez Zelenského, bude neutrální zemí a bude mj. respektovat  bezpečnostní zájmy Ruska. Ale také dříve nebo později vstoupí do Evropské unie, což by jí a jejímu lidu mohlo přinést určité benefity.

Celou věc vidím jako nezvratnou, mír je nejvyšší hodnotou. A kňučení pár proválečných šakalů na Pražském hradě neberu vážně. A do Washingtonu jejich žalostné vytí stejně  nedolehne.